Nejhorší au-pair všech dob

23. listopadu 2010 v 4:00 |  Můj život v Texasu (1)
Nemam ráda svoje děti. Prostě nemam. Jsou to nevychovaný spratci. Je to až neuvěřitelný co dokážou dělat. Oni sou v jednu chvíli v pohodě a pak najednou je chytne ten jejich amok, kterej je drží hodně hodně dlouho! Takže já na ně z vysoka ......

Dneska ráno jsme měli hned problém s Dylanem. Prostě nejel školní autobus. Takže jsem musela vzbudit ty spratky, abysme hodily Dylana do školy autem. Bylo to v pohodě. Až na to, že jsem nevěděla, kde ta škola je, navigoval mě Dylan, zaplať pánbůh, že ví, kde je jeho škola :-D

Pak jsem měla na starosti děti. Hráli si spolu, moc mě nepotřebovali, ale každou chvíli byl nějakej problém. Největší problém nastal, když měli jít spát. Přes dvě hodiny řev, řev a řev. Takže sem pak na ně řvala taky, bouchala sem s dveřma, zkoušela jsem na ně, že když pudou spát dostanou sladkosti nebo pudem na hřiště. NIC. Řev, ječení, kopání, škrábání, plyvání, humus!!!!! Seru na ně.

Takže jsme si "hráli" v gameroomu a pak taky před domem. Všechny děti si hrály, ale ty moje děti kromě hraní, taky řvali jak paviáni na celou ulici. Sousedi byli venku a já 100x nedělej tohle, nedělej támto, neřvi, neplyvej na mě, neplyvej na zem, nebouchej kamaráda, nechoď k sousedovi na zahradu, nehraj si s hřebíkama, atd... všechno to byly jenom zápory a všechno sem to říkala aspoň 100x a nic! Tak sem si řekla, dělejte si vy parchanti co chcete, mě to nezajímá, klidně se pozabíjejte, protože pak já aspoň budu mít klid!!!!

Ani nevíte jak ráda sem viděla přijíždět obří auto a v něm Shelley s Colinem!!!!!! SPÁSA! Den skončil!!

Se Shelley jsme pak byli v obchodě nakoupit nějaký jídlo. Omlouvala se, že normálně přes tejden nechodí nakupovat, ale že musí. Tak jsem jí ujistila, že to je v pohodě. Protože jsem si poslala pohledy (a taky sem vypadla z baráku) :-) Teda vám jsem poslala pohledy :-) Taky jsem koupila nový a řekla bych, že to tady mají nějaký předražený :-/ Ale to je jedno!!!  To já jen srovnávam s Čechama :-)

V obchodě se mi líbilo! U kasy byla paní co markovala zboží a pak pán, kterej ho skládal do tašek a pak do košíku. Velmi milé, to by se v Čechách nestalo. Včera když jsem si koupila tu tabuli tak mi ji pan prodavač odnesl až do auta :-)

Zjistila sem, že asi vaří Colin a ne Shelley, možná vaří oba, nevim, ale dnešní večeři dělal Colin a bylo to úžasný! A to co sme měli včera, ty kráso!!!!!! To bylo úplně neuvěřitelnýýýýýý. Jídlo je tu super, ale stejně bych řekla, že du na váze dolů, to bude ale asi z těch nervů. Jestli si na to někdy vzpomenu v obchodě, tak si koupim váhu :-) Možná bych mohla začít běhat, je tu opravdu pár krásných tras. Vypadnu z baráku, uklidnim se a něco uvidim :-) Možná aligátory. A to jako beze srandy! Když jsme šli včera nebo kdy na hřiště, tak jsme šli kolem nějakýho potoka a hned vedli bylo hřiště, který ale bylo celý oplocený, takže jsme ho museli celý obejít a já si říkala, že je to nějak divně udělaný. A to je proto, aby nenašli cestu na hřiště aligátoři :-D Normálně tam bydlí v tom potoce. Paráda! Snad nějakýho uvidim... možná by mohl sežrat jednoho z mých dětí, klidně obě dvě :-) To bylo ošklivý... opět. Jsou to opravdu neuvěřitelný spratci a pokud tu vydržim ROK, tak se mi prosím klaňte, jelikož já se sama před sebou klanět budu taky!

Dneska jsem poprvé v životě taky měnila plenky. Sem holka, takže asi vim od narození jak se to dělá :-D Ale je to nechutný... holky z koutku si vzpomenou jak ráda jsem chodila s dětma na záchod. Podle mě by si měl každej svuj zadek utírat sám. Navíc už jí budou skoro 3 takže bych ráda viděla nějakej nočník!

Den díkůvzdání budou slavit v Houstonu, u sestry. Samozřejmě jsem zvaná, ale Shelley ví, že nemam ráda tu jejich hlasitost a jakou dobu tráví u jídla, takže si ještě rozmyslim jestli chci jít. Ráda bych viděla tu horu jídla a jestli se u toho něco dělá. Ale zase bych ráda byla nějak zavčasu zpátky. Protože poslouchat ty parchanty (a usmívat se u toho) půlku dne to není moje gusto. Navíc předpokládam, že Den Díkůvzdání bude stejně nejspíš o krocanovi a pumpkin pie (pardon, ale mě nějak vypadávají český slovíčka). Vim jak chutná ten koláč a vim jak chutná krocan. Nevim jestli mi za to stojí bejt v "pozoru" celej den. Navíc mi slavili Den Díkůvzdání v New Jersey (co se týče jídla).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama