Famílie

20. prosince 2010 v 5:02 |  Můj život v Tennessee (2)
Famílie je teda dobrá, já jsem konečně spokojená. Dneska když jsem k večeru seděla s Hallem na gauči, dívali jsme se na telku a házeli si s míčem (míč na americkej fotbal.. nevim jak se tomu říká odborně), tak jsem měla takovej hezkej pocit. Prostě jsem si konečně oddychla, že Texaskej masakr motorovou pilou je za mnou. Dejte mi chvilku, já určitě najdu nějakej horor, kterej bude mít Tennessee v názvu :D

S Hallem jsme taky hráli něco jako stolní fotbal, akorát to nebyl fotbal, ale hokej, ale to taky není ten správnej název. On tomu říkal "air hockey". Já bych to nazvala asi jako "curling proti sobě" :D

Nevim jestli to můžu napsat a jestli to není úchylný, ale ten prcek má hrozně krásnej úsměv a oči. Tak tohle je teda úchylný :D Nebo spíš já sem asi úchylná :D No zamilovala jsem se do něj. Fakt nevim kde to vzal, protože táta není hezkej. Není ošklivej, ale muj typ to není.

Hall je super klučina. Hrozně moc sportovec, kvůli němu si nechávam posílat zimní bundu z Holýšova (ještě uvidíme podle ceny, možná si koupim novou) a taky koupim nějaký tepláky, abysme spolu mohli chodit na hřiště hrát různý hry. Vůbec není rozmazlenej, v krámu nedělal žádný scény - prostě už je asi velkej a má ty špatný roky za sebou, kdo ví :-) Tady doma jsem si taky nevšimla, že by nějak zlobil... co se řekne to udělá. Dneska jsme spolu závodili v běhu a já vyhrála (hihi :D), on byl hrozně udejchanej a lehl si na zem a já mu řekla, ať se zvedne, že je to studený a on vyskočil úplně okamžitě, sem se až lekla jak rychle mě poslechnul :D Je to něco na co sem vůbec nebyla zvyklá. Takže prosím ať mu tohle chování vydrží.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama