Nová rodina - nové začátky

19. prosince 2010 v 15:55 |  Můj život v Tennessee (2)
Včera jsem si přetrpěla dva lety a 4-hodinové čekání na letišti. Zvládla jsem to. Musim říct, že to byly moc hezký lety. Nějaká turbulence tam byla, ale vzhledem k tomu, co už jsem zažila, tak tohle nebylo vůbec nic. Byla jsem hrozně moc unavená - myslíte, že jsem usnula? Ne. Ale snažila jsem se. Chvíli jsem si taky četla, jedla, dokonce sem se koukala z okýnka!!!!!! Jo fakt a musim vám říct, že bylo jasno a večer byly vidět ty nasvícený vánočně ozdobený baráky a byla to nádhera :-) Ale ne!!! Nezačlo se mi to líbit!! To rozhodně ne!!! Pokaždý když nastoupim do letadla, tak sem jednou nohou v rakvi, takže...

Na letišti mě čekal hostdad, synek a aupair. Jsou v pohodě. Táta je hodně ukecanej, na cestě z letiště jsme probrali snad úplně všechno. U synka jsem se snažila najít nějaký spratkovitý jednání nebo nějaký "čumáky", ale nic. Zdá se, že je to hodnej a vychovanej kluk. Snad mu to vydrží celej rok :-) Ale sundaval mi kufr z pásu a byl nadšenej, že to může udělat, cítil se jako velkej kluk - já zas byla ráda, že to dělá, protože muj kufr nepatřil k těm nejlehčím :-D Nebo takhle.. měl 23 kg, moje příruční zavazadlo 17 kg :D Můžu vám říct, že když jsem s tim šla po letišti, tak sem myslela, že nebudu!!!! Na cestu zpět musim koupit něco na kolečkách :-)
Doma mi ukázali všechno, kde co je.
Taky bych řekla, že to je hezkej kluk a zdá se, že roste do krásy, takže holky pozor :-)

Dnes jsou v bazénu, muj synáček závodně plave. Vzhledem k tomu, že tam měli být brzo ráno (už před sedmou), tak jsem zůstala doma, protože jsem se chtěla už jednou konečně vyspat. Ale někdy se ráda podívam, musim zjistit jestli je dobrej nebo ne :)

Baráček vypadá z venku, jako docela velká kráva, ale vevnitř to zase až tak veliký není. Ale je tady uklizeno!!! Představte si, že tady v tomhle domě si nemyslí, že odpadky patří na zem!!! Super, tohle jsem si představovala. V garáži jsem viděla "svoje" nové auto. V porovnání s tim, co sem řídila, se teď bojim, aby se při jízde nerozpadlo :D Ale je to prostě auto normální velikosti, něco na co jsem vlastně zvyklá :)

Do Texasu jsem jela se zimní bundou (nebo kabátem, jak kdo chce) - vlastně sem jí ani nepotřebovala! Potřebovala jsem jí v Tennessee... jenže jsem jí ztratila :/ Prostě bunda nebyla. Takže jsem si musela koupit novou. A koupila jsem si krásný RŮŽOVÝ kabátek :)
Takže život růžového pantera v Tennessee se začíná :-)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama