Leden 2011

Někomu stačí k radosti málo

30. ledna 2011 v 2:29 Můj život v Tennessee (3)
A to jsem já  Nejenom, že dneska bylo opravdu krásně! Dle internetu 18°, na sluníčku tak 25°, v autě asi 50°  Ale to je tak krásný... po depresivní zimě, vás vítá venku nebe bez mráčku, slunečno až horko .... nádhera!

Ráno jsem odvezla Halla na plavání, pak jsem ho vyzvedla... mezitim jsem byla venku a opalovala se :) Na leden je to pro mě dost nezvyk :) Myslela jsem, že takový počasí bude spíš v Texasu (kde asi je), ale v Tennessee jsem to opravdu nečekala, takže mě to hodně mile překvapilo! Pak jsme přijeli z plavání... Hall se nejdřív díval na telku, protože byl unavenej. Říkal, že dneska byl trénink těžkej. Ale pak jsme šli hrát ven baseball... učil mě jak se hází míček a jak se chytá, občas k tomu hodil nějaký pravidlo. Na tom slunci opravdu paráda, ale dlouho jsme to nevydrželi, protože bylo opravdu vedro :) Pak přijel Gil a já jsem měla padla. Takže jsem šla N-A-K-U-P-O-V-A-T. Supéééér!!!! Nakupování mě hodně baví, hodně, hodně, hodně!! Byla jsem se Sandy, spolužačka, ze Švýcarska. Nejdřív jsme to vzali do nákupního střediska v Collierville a pak jsme zamířili do jinýho, buď to bylo v Memphisu a nebo v Germantownu, teď si nejsem jistá. Ale to nehraje roli. Koupila jsem si spoustu věcí!!! Dvoje džíny... čtvery trička... čtvery kalhotky... dvoje podprdy... už mi chybí jenom ty botky, příp. kabelka, ale bez tý to můžu ještě vydržet. Ale ty botky... já jsem nečekala, že bude takový horko, takže by se mi hodili nějaký balerínky.


Při nakupování jsme se stavěly i na jídle. Já jsem si dala něco v italský restauraci.. myslim, že se to jmenovalo strombolli nebo tak nějak. Bylo to neuvěřitelně dobrý!!! Ještě jsem to nikdy neměla... možná je to známý i u nás, kdo ví, já jsem to měla tady poprvý a musim to pochválit!!! :) Mňaminka. Pro ty co neví , tak je to něco jako chleba, ale zapečený s "něčim" uvnitř... já jsem si vybrala zeleninu a sýr. Ale měli je různě plněný.. salámy, maso, jak kdo chtěl...

Zejtra navštívíme se Sandy Graceland. Nebo taky domov Elvise Presleyho.

PS: Z testu jsem dostala A, tedy jedničku :) Měla jsem dvě chybky, ale absolutní kraviny, spíš z nepozornosti... jako že se ve třetí osobě přidává na konci slovesa "s", že :-)

Školička

28. ledna 2011 v 2:59 Můj život v Tennessee (3)
První testíček ve škole bych ohodnotila, jako fajn. Výsledek teda ještě nevim :D Ale teď si myslim, že dobrý... max 1-2 chybky. Ale známe to... jakmile si člověk myslí, že dobrý, tak pak se diví :D Takže se vám potom pochlubim :) 1. cvičení bylo doplňování správných sloves v daném čase do vět... 2. cvičení bylo "najdi chybu ve větě, některé věty jsou správně", pak jsme měli napsat 4 věty (příběh) s použitím slov when, after, before, while a nakonec napsat větu s "If". Ty dvě poslední to byla trivialita... to první si myslim, že taky v pohodě.. u toho "najdi chybu" nooo.. uvidíme :) Ale mam dobrý pocit :)

Ve škole to začíná být čím dál lepší, protože se začínáme poznávat s lidma ze třídy (i mimo), začíná tam bejt sranda :) Nedokážu ani říct, kdo by byl nějak muj nejvíc oblíbenej, s každým tam je sranda, ale je fakt, že nejvíc času trávim s Tonym (Čína), Sandy (Švýcarsko), Douglasem (Venezuela), Nil (Írán, Caroline (USA), Anna (USA), Hanan (Sýria), ... no vidíte to a má to ještě pokračování. Prostě jsme tam jedna parta a to je na tom to nejhezčí :)

Taky musim školu pochválit, protože pro svoje žáky vymýšlí mnohem víc aktivit než au-pair agentura. S aupair se scházíme jednou měsíčně.. většinou na místě, kde se musí zaplatit min 10 dolarů... se školou (mimo školu) se scházíme alespoň 4x týdně a všude možně (většinou se neplatí, joooo). Větší sranda a vůbec větší zábava je se spolužáky než s aupair. Sem totiž zjistila, že některý aupair sedí jen doma a vůbec nic nedělají :( A když něco dělají tak max právě že jednou za ten měsíc. Steffi (ta z Německa, hrozně moc fajn holčina) ta se dokonce veřejně přiznala, že se jí hodně stejská a že je pro ní lepší sedět doma než někde být. Chudinka. Kaju (Estonsko) tu mam taky ráda, ale ta aktivitou taky moc nehýří.. Brazilský/Kolumbijský a tyhlety holky ty chodí hodně pařit ven, bohužel jsem s nima ještě nebyla, protože sem neměla čas (vždycky mi do toho vlezla nějaká aktivita školy a to já momentálně preferuju).

Včera u večeře taky byla zapnutá televize, běželo American Idol a zrovna to bylo z Wisconsinu... když to řekli, tak jsem protočila oči a povzdechla sem si, že do toho státu by mě nikdo nedostal ani párem volů. Bylo mi vysvětleno, že to je vlastně super stát :) Och, já mam takový předsudky... prostě i když budete aupair na konci světa, tak tam pořád bude něco co je fajn, to mi věřte :) A podívejte se na mě... stačí si najít opravdový kamarády a hned je to o něčem jiným :-) Do školy opravdu doporučuju chodit!

Už se bojim cokoliv napsat

27. ledna 2011 v 4:05 Můj život v Tennessee (3)
Poslední dobou mi kdekdo říkal/psal, že si pořád stěžuju. Ano, já to vim, ze začátku jsem si hodně stěžovala. Ale teď mi to nepřijde, ale přesto vám, čtenářům, přijde, že si stěžuju neustále :D Tak to prosím pěkně ne! Pořád se mi to tu líbí. Hall je neuvěřitelně vychovanej, až mě to občas zaráží, jestli je mu opravdu deset let a nebo jestli už mu není třicet :)
On ví, že ráno musí vstávat - vstává dobrovolně a sám. On ví, že musí nakrmit rybičky - a udělá to. On ví, že si musí ráno ustlat postel - a udělá to. On ví, že každej den musí číst 30 min - a udělá to. On ví, že musí cvičit kytaru - a dělá to. Prostě všechno, sám od sebe, do ničeho ho nemusim nutit. Když připravim nějaký jídlo, tak VŽDYCKY poděkuje. Každé ráno se mě ptá, jak jsem se vyspala. Každé odpoledne se mě ptá jak jsem se měla ve škole... Hned po tom co se ho zeptam já. Přijdu si trošku nudně :D Pokaždý když mi naskočí do auta odpoledne, tak se ho ptam "Jak bylo ve škole?", "Máš úkoly?", "Z čeho?", "Umíš to?", "Máš hlad?", atd... :-D

To moje stěžování... ze začátku jsem hodně psala, jak jsem tu spokojená (a to pořád platí), ale pak mi to přišlo už trochu blbý, tak jsem se začla zaměřovat na to, co mi tu třeba až tak nevoní... přijde mi to tak lepší, než pořád psát je to tady supeeeer. Tak radši napíšu, dneska mi vadilo tohle a tohle, ale to neznamená, že si stěžuju, jen je to muj názor. A mam se pořád dobře a všechno je při starým. :-)

Když napíšu, že má Hall "Snow day" a já pro něj nepojedu, protože mam školu, tak to není stěžování, ale na to mam právo :) Gil totiž podepisoval papír, že mi umožní studovat a v takovýchto situacích (kdy já nemůžu, kvůli škole) si musí najít náhradu (pokud nemůže sám).
Když napíšu, že mi tu nechutná jídlo, tak to přece záleží na člověku, ne? Někomu tu chutná, někomu ne. Zase je tu mnohem víc věcí, který bych vyzvedla nad Českou republikou... PS: Dneska jsme měli k večeři grilovaná kuřecí křidýlka a jako mňam!
Když napíšu, že mě nebaví hrát hry, tak co? Ségra mi nepsala, že mě to nebavilo ani jako malou :D Ale pokud čtete poctivě tak víte, že hry hraju ;) Jen mě to prostě nebaví.
Když napíšu, že Tennessee je nudný? A kdo může napsat, že není? Já tu mam spoustu přátel, ale prostě tu není nic moc, co dělat (to řekne naprosto každej na koho tady narazíte!!!). Za zábavouje třeba cestovat :) To mi nevadí.  
Navíc pamatujete si na muj článek "negativa" nebo jak sem to popsala? Nakonec jsem tam napsala, že žádný negativa tady nejsou!

Prostě já napíšu něco co se mi tu nelíbí a pak třeba zapomenu připsat co se mi tu líbí, protože mi to přijde jako, že si to domyslíte, ale asi ne :)

A pokud má někdo na mysli Texas, tak já opravdu nejsem zvyklá bydlet v bordelu. Prosím pěkně my máme uklizeno i ve sklepě!!!!! Nehážeme odpadky na zem - kdo taky??? Pokud někdo někomu ubližuje, tak je to u nás taky špatně, protože se to prostě a jednoduše nedělá. Ale chápu, že v dnešní době, kdy kdekdo týrá děti a přijdu mu to normální, tak to, co se dělo mě, je naprostá pohodička!

A teď už k tomu nemam co jinýho říct. Vlastně jo. Pokud se vám to moje stěžování nelíbí, tak proč sem chodíte a čtete to?  Asi z důvodu "Bože!! Musim si přečíst co zase napsala a co jí vadí dneska!"

Popravdě řečeno... dneska mi nevadí nic :) A popravdě řečeno podruhý... stěžovat si budu i nadále :) Jsem totiž asi jedinej člověk, co tu napíše pravdu. Někdy je to růžový, někdy ne. A pokud to berete jako stěžování, tak holt jo. Navíc uvědomte si, že tohle je MUJ BLOG neboli MUJ DENÍČEK a to znamená, že si sem můžu psát co chci!!! Tak a skončila sem

Dorazil konečně balík!!! Cukroví se dá jíst, takže dneska jsem pěkně poctivě papala a zejtra budu pokračovat :) M-Ň-A-M!!!! Ještě jsem tam měla zimní bundu, slovníček, knížku s gramatikou, telefon+nabíječku, antikoncepci a vánoční dáreček. Dostala jsem pyžámko :)

Jinak dny tu běží pořád stejně... ráno do školy, pak ze školy, pak na plavání, pak večeře a pak spát. Mezitim se učim buď já a nebo Hall. Čas na nějaký odreagování není (tim myslim spíš pro Halla, já mam volnýho času dost).

Co se týče školy, tak jsme se se spolužákama shodli, že v hodině gramatiky mluvíme víc než v listening/speaking, což je trošku... divný. Bývalí studenti mi říkali, že záleží na učiteli a my jsme asi nekápli na dobrou. Ale co, dostanu za to kredity a to je hlavní :) Gramatika je fajn a zítra (27.1.) píšeme první test. Jsem na to zvědavá. Paní učitelka na gramatiku je super. Mam jí hrozně ráda.

Muj rozvrh:
Pondělí: budíček nejpozději v 8.15 (Hall vstává sám), v 8.30 odjezd do Hallovo školy, VOLNO, v 10h odjezd do mé školy, konec ve 12h, VOLNO, v 16h vyzvednout Halla ze školy, připravit mu oběd a být tu pro něj, kdyby cokoliv potřeboval, 17.25 odjezd na plavčo, VOLNO, v 19h vyzvednout, VOLNO
Úterý: to samé akorát škola 10-15
Středa: to samé jako pondělí, VOLNO po 16h (ve středu jezdí Hall na kytaru s tátou)
Čtvrtek: viz úterý
Pá: viz pondělí, akorát Hall má dřív plavání, takže VOLNO po 17.30
So+Ne: VOLNO
Nevařim, neuklízim, neperu. Peru pouze svoje prádlo. Vařim pouze pro sebe (když mam čas a nebo prostě chci). Uklízim pouze svuj pokoj a svojí koupelnu.
Jako parádička paráda :) Když to přeženu tak pracuju 10h týdně :) Co se týče rodiny, tak mam opravdu neuvěřitelný štěstí!!!! KONEČNĚ.

PS: Příští díl American idol je v Nashville a to je kde??? Kdo řekl v Tennessee, tak měl pravdu a zaslouží si odměnu :)

Asi to moc prožívam

23. ledna 2011 v 22:40 Můj život v Tennessee (3)
V minulém článku jsem psala, jak trpim, když musim hrát nějakou hru... dneska bych to trochu poupravila. Zjistila jsem totiž, že některý hry si vyloženě užívam a fakt mě baví a u některých bych nudou brečela :D

Třeba wii či playstation, takový Mario je prostě nesmrtelný, pak mě taky baví golf nebo baseball. Pokud mam hrát americkej fotbal, tak jsem úplně mimo a začínam natahovat :D Ta hra mě tak nebaví! Nemá to absolutně žádnou pointu. Vyhodí se míč, někdo ho chytí a v tu ránu ho deset dalších hráčů srazí na zem, ehm. Jednou jsme taky hráli hru, která se jmenovala "Are you smarter than a 5th grade?" - v překladu, asi jako "Jsi chytřejší než páťák?". Hall vyhrál, ale já sem byla těsně za ním :-) Navíc se musim omluvit tim, že hodně těch otázek spadalo na Ameriku, její historii a vůbec to, co se oni učí. Vedla jsem si poměrně dobře :D Taky jsme hráli nějakou japonskou hru. Podle názvu bych řekla, že to bylo z Číny nebo z Japonska. Název vám teď nepovim, ale ta hra mě taky bavila. No a pak mě bavila ta hra, jak tam hádáte kdo je vrah a čim vraždil - logická hra, super. Třeba mě nebavilo Monopoly :/ Ale je to taky tim, že Hall neumí prohrávat. Takže jakmile začne prohrávat tak začne dělat naschvály, takže třeba nemůžu ani hodit kostkou a tak... a s tim souvisí spoustu her jako člověče nezlob se, žížaly, apod. Karetní hra "UNO" taky není špatná. No musim sem něco vyplodit jako že nejsem zase až tak špatná aupair a že si pořád nestěžuju (že Klárko :) ... ale myslim, že jsem to sama psala v jednom ze článků:-))

Závěr: Některé hry mě baví, některé ne :-)

Tenhle víkend jsem měla poměrně plný aktivit, proto jsem ráda v neděli odpočívala. Musela jsem teda zajet do knihovny a pak si koupit tužku a gumu :) Koukala jsem se i po nějakých džínách, ale zatim to nechávam otevřený... líbily by se mi nějaký světlý, ale zatim narážim na samý tmavý barvy. V sobotu se mi při nakupování s holkama líbili světlý džíny, úplně jsem je tam obdivovala, stejně tak jako cenu :) Ovšem! pan prodavač mi sdělil, že jsem moc vysoká a na mě džíny nemají :/ A když už, tak to berou přímou úměrností - čim delší tim jsou pro tlustší lidi.
Tady k tomu bych ještě podotkla, že v Čechách je moje velikost M.. vzhledem k tomu, že ráda nosim šaty bez ramínek, tak ty si kupuju v S nebo XS (líp drží). Tady je moje běžná velikost XS a ještě je mi to občas velký, dětská velikost to jistí :O

Jinak v pátek jsem byla tancovat salsu se svými spolužáky, spolužačkami a ještě dalšíma lidma z univerzity. Byla to p-a-r-á-d-a. Zažili jsme hodně srandy... Salsa mi docela šla, ale tak tancování vůbec mě hodně baví, takže jsem si to opravdu užívala :-) Jelikož jakožto řidič a jakožto pracující osoba jsem neměla nárok na alkohol a musela jsem se vrátit brzičko domů :)
Při vchodu nás kontrolovali dva velcí černí hromotluci... ukazovala jsem český řidičák, aby věděli kolik je mi let :D
Protože jsem byla jediná blondýna v tom baru, tak jsem si na nezájem ze strany amerických občanů nemohla stěžovat :) Ovšem, to co zkoušeli to bylo neuvěřitelný! Já na tyhle kecy moc nejsem, takže měli smůlu. Ale musim se pochlubit, že jsem byla požádána i o ruku :D
Jinak si většina lidí myslí, že Czech Republic je město v Rusku. Haha.
                                                                Já a Nil z Íránu :-)

V sobotu jsme byly s holkama au-pairkama dát sbohem naší milé Amy, aupair z Číny, která nás příští týden opustí, protože prodlužuje o další rok s rodinou z Virginie. Byly jsme na obědě v čínské restauraci. Tam se mi to líbilo už v Texasu, líbilo se mi to i tady. Zaplatíte 7 dolarů a snězte kolik chcete. Jooooo :D Chutná mi jejich rýže, jejich nudle a kuřecí maso. A ty zákuskyyyyyy. Měla jsem celkem asi 6 nebo 7 chodů :D
Potom jsme šli nakupovat... koupila jsem si skvělé černé botky na podpatku. Tady je to prostě potřeba, když jdete mezi lidi. Botičky jsou vidět na fotkách níže. Ty šaty jsou z Texasu. Tenkrát jsem přemejšlela jestli si je mam koupit nebo ne, pak jsem si je prostě vzala a teď jsem ráda, že je mam :)

No a večer jsem se vydala na "večeři" do amerického domu na véču. Opět byli zváni všichni z univerzity, ale bylo to hlavně pro nás cizince. Bylo tam poměrně dost lidí. Ani bych neřekla, že to byla večeře. Spíš tak jako party s jídlem... užili jsme si opět hrozně moc srandy. Pořádané to bylo u americké rodiny, přímo v jejich baráku... v jejich OBŘÍM baráku.
Můžu zmínit garáž pro 6 aut ... dostalo mě ovšem vlastní kino!!! A tim nemyslim gauč + televize. Ale normálka plátno velký jak v kině a k tomu ty sedačky + nějaká ta promítačka, já tomu moc nerozumim. Ale jako paráda :)
Pokud si vybavíte nějakou americkou party v baráku z nějakýho filmu, tak takhle nějak to teda nevypadalo :D
Spíš taková poklidnější akce... kdo chtěl mohl tancovat, kdo chtěl mohl hrát hry, byl tam i bazén (ale bez plavek jsem si to netroufla:D), kdo chtěl mohl jíst, kdo chtěl mohl jen tak konverzovat... bylo to na každým jaký si ten večer chtěl udělat :)
Já jsem si zahrála pár her, zahrála jsem si na klavír a na bubny (ne, neumim to), pak jsme tak konverzovali a udělali jsme pár fotek.


Tak takhle se mi to jako nelíbí!

21. ledna 2011 v 1:51 Můj život v Tennessee (3)
No co se stalo? Začalo sněžit v průběhu toho co sem byla ve škole... žádnej velkej sníh, ale takový něco jako poprchávání akorát se sněhem, takže posněžování? :D No prostě sem tam spadla sněhová vločka na zem, nic strašnýho, po sněhu ani památky. Ale volal mi Gil nechal mi hlasovou zprávu, poslal mi zprávu... tak jsem mu pak ještě volala a ujišťovala se. ANO. Hallova škola se zavřela a Hall končil dřív (už ve 2.30) a já ho musim vyzvednout. Tzn., že jsem musela opustit školu, za kterou platim těžký prachy (a chci tam bejt!!!!) a musela jsem ho vyzvednout. A to všechno z důvodu - SNĚŽÍ.

Tohle bylo ale naposledy, co jsem to udělala. Příště mu prostě odepíšu na zprávu, že nemůžu a nazdar. Protože můžu mít asi jenom 2 zameškaný hodiny, pak mě ze školy vyhodí a prachy mi nevrátí. A Gil podepisoval papír, že souhlasí s mojí školou a že mi to umožní. Takže když bude Hall nemocnej nebo cokoliv, tak bohužel, já prostě nemůžu :)
Takový prachy jsem za to dala, abych se něco naučila a teď tam nebudu chodit a necham se vyloučit? Haha. Tohle šprtky nemůžou dopustit :)

Jinak jsem ze včerejšího testu měla 20 bodů (z 30ti). To je docela dobrý nebo já se cítim jako king :D Gramatika není vůbec moje parketa, nesnášim jí, nudí mě to, nebaví mě to a takhle bych mohla pokračovat... ale protože si chci udělat pár zkoušek na angličtinu, tak prostě musim zatnout zuby :) Ale učitelka řekla, že až budeme psát test, tak musíme mít min 21 bodů, abychom uspěli. No tak nic :D Ale jsem za rohem!

Jinak! Nebaví mě hrát stolní hry, stupidní videohry (nebo co to je) na wii nebo playstionu. Trpim u toho! Hrozně moc! Když hraju s Hallem, tak se u toho tvářim jako že mě to hrozně baví a směju se u toho, všechno co daná hra vyžaduje (aby měl Hall radost), ale uvnitř sebe brečim, hrozně trpim a těšim se až ta hra skončí. Je to normální? Přitom kdybych měla hrát hru s někym stejně starým nebo koho znam už dlouho, tak mě ta hra bude bavit. Ale s tim "dítětem" mě to prostě N-E-B-A-V-Í!!!!

Mě už nebavili děti v koutku, nechápu proč jsem se rozhodla jet do USA jako au-pair!!! Mam tu spoustu kamarádů, se začátkem školy ještě mnohem víc... baví mě s nima chodit do školy, být s nima ve třídě a nebo prostě někam jít. Ale nebaví mě děti. Mě je to tak líto to říkat, protože Hall je hrozně zlatej. Ale cizí děti mě prostě nezajímaj. Děti mých kamarádů nebo známých nebo rodiny (že sestra, snaž se!) bych uňuňala k smrti a hlídala bych je od nevidim do nevidim.

Co takhle magisterské studium v USA? Víte o tom někdo něco?

PS: Nemyslím to tak, že zejtra seknu s prací au-pair a jdu studovat :D Prostě jen takový zamyšlení, co by mohlo být pak ... :-) Prostě mi přijde, že mít výbornou angličtinu je jenom plus.

První školní den

19. ledna 2011 v 21:59 Můj život v Tennessee (3)
Noooooooo. Začnu s těmi dobrými zprávami :D

Výborná zpráva je, že jsem chytrá holka a dostala jsem do skupiny č.5 !!!!!! Jak v gramatice tak v listening/speaking.

Ani jsem to nečekala takhle dobrý. Teda v tom L/S možná i jo, ale ta gramatika? No šikulka jsem, opravdu. Sem na sebe hrdá :D
Jen pro připomenutí... skupin je 6 ... 1 je nejhorší (nebo pro začátečníky jak chcete) a 6 je pro pokročilé.

Ta horší zpráva je, že jsem přišla na gramatiku... paní učitelka Marylin nám rozdala "testíky", aby se podívala co v gramatice umíme (v mém případě - co neumíme). To bylo úplně jiný kafe :D No čuměla sem na to jako zjara. Bylo to cca50 vět, rozdělených do 5ti skupin po deseti. U každé této skupiny byli 2-3 časy a vy jste ty věty měli opravit, aby byli dobře. U každé skupiny byl 1-2 věty správně. No mě se ty věty buď zdáli všechny dobře nebo všechny blbě. Takže jsem je "opravovala" a myslim, že je sem je dovedla k "dokonalosti" :-D
Takže zejtra se už do školy tolik netěšim, abych tam nebyla za totálního idiota. Nechci, aby mě poslali o skupinu níž. To radši budu dřít jako kůň, ale do nižší nejdu :D
Ale co vy víte. Třeba sem se zrovna strefila a nebudu to mít zase až tak blbě :D
No a potom nám ukázala obrázek a my jsme ho měli popsat 8-10 větama. Jenže ten obrázek byl tak pitomej, že jsem vyplodila 6 vět a pak jsem nevěděla co dál :D No ale nakonec jsem jich napsala myslim 9, ale takový trapný, že se za to až stydim :D No prostě nezáááájem. Ať mě něco koukaj naučit. Nezaplatila sem 20 000 Kč abych všechno věděla :D

Taky mě dost překvapilo, že je nás ve třídě 15!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Na internetu psali, že jsou ty třídy po 6-8 lidech. Hmm, tak jo. Nás je tam jednou tolik.

Jsem ve školeee a je to bomba :)

19. ledna 2011 v 0:20 Můj život v Tennessee (3)
Dneska jsem byla poprvé ve škole a musim o tom napsat hned, ještě za tepla :)

HROZNĚ MOC SE MI TAM LÍBILO! Ale některý lidi mě vytáčeli do běla... DO BĚLA!!! Ta jejich debilita.

Takže ráno jsem vstávala s předstihem... musela jsem cvičit (ehm), udělat si vlasy a obličej a pak vzbudit Halla a tak fungovat jako každé ráno :) Prostě se nasnídat, převlíct a takový tyhle věci. Pak jsem odvezla Halla do školy a následovala cesta do školy. Přesto, že bylo ráno a očekávala jsem zácpu, tak to bylo celkem fajn. Na dálnici bylo víc aut než obvykle, ale jelo to, takže v pohodě.

Po příjezdu do školy jsem šla pozdravit do kanceláře. Dostala jsem jmenovku a instrukce do jaké třídy mam jít. Hned jsem se tam dala "do řeči" s čínským klukem. Dala do řeči v překladu asi jako "mluvila jsem já a on kýval". Tak jsem to po chvíli vzdala, protože mě to nebavilo. Mluvit na někoho kdo nerozumí je jak mluvit do dubu a navíc on se mohl cítit trapně třeba... takže jsem radši zmlkla a pak jsem s nikym nemluvila :D Když jsme byli všichni (nikdo nemluvil), tak jsem se přesunuli do jiné budovy napsat si test. Abych to zkrátila tak z testu mam velice dobrý pocit. Ze "zaškrtávací" psané části (poslech, gramatika, psaní, slovíčka) může mít člověk max 100 bodů.. troufám si tvrdit, že míň jak 85 mít určitě nebudu. Potom jsme psali slohovku... tady nevim kolik můžu mít bodů, ale řekla bych, že jsem to měla víc jak dobrý. Měla jsme výborný téma - Jaká událost/zážitek ti změnil dosavadní život? No a co čekáte za odpověď u aupair? No jasně, že AU-PAIR!!!! Takže o čem psát bylo jasný... popsala jsem dvě stránky A4. No paráda, parádička. Stihla jsem to i přepsat na jiný papír, abych to měla krásně úhledný - no nejsem já šrotna? No já sem asi vždycky byla :D Všechno v čase 30 minut :) V porovnání s ostatníma jsem působila jako spisovatel... já dvě stránky A4 a ještě i s nadpisem :D A ostatní čtvrtku stránky :D Ale je jasný, že kdyby moje angličtina byla jako jejich, tak napíšu asi stejný množství.

Každopádně mě překvapovala ta jejich debilita. Učitelka zůstávala v klidu, ale já myslela, že vyrostu, omdlim nebo je tam prostě postřílim. Učitelka řekla "prosím, na papíru s odpovědmi jsou kroužky A,B,C,D,E prosím, tyto kroužky vybarvěte. nedělejte křížky nedělej fajfky"... následovala praktická ukázka na tabuli. Říkala jsem si proč, ale záhy jsem zjistila... následovalo asi 20 otázek jestli můžou dělat křížky nebo tečky nebo co. No tyvole!!! Jsou debilní nebo hluchý nebo nevidí na tabuli??? Stejně to na konci museli 2 lidi předělávat protože celou dobu dělali křížky!
Po ukončení testu jsme měli dát všechny papír do desek a odevzdat. Následovala opět praktická ukázka zandání papírů do desek.... proč to většina měla venku a do desek to musela dávat učitelka? Hrozný! A takhle to bylo se všim!!!

Potom jsme se prošli po kampusu univerzity a zašli jsme k doktoru, kde jsem dostala injekci (za 20 dolarů!!!!) a mam se tam přijít ukázat ve čtvrtek jestli jsem zdravá. Prosím, ano jsem zdravá. Necítim se, že bych měla mít tuberkulózu :D

Ještě musím podotknout, že stejnej level angličtiny měl kluk z Venezuely a slečna z Íránu, takže s těma jsem se tam bavila. S ostatníma to prostě nešlo... oni třeba ani neuměli odpověď na otázku jak se jmenujou nebo z jaký země jsou. Hodně jsem se taky bavila s učitelkama a učitelama... jedna učitelka studovala v Čechách v Plzni (joooo) na výměnným pobytu a jeden učitel tam jezdí každý léto vyučovat angličtinu, taky do Plzně. No paráda, asi ví co je dobrý :)

Už se těším až se zítra dozvím do jakého levelu patřím... třeba mi sklapne až budu navštěvovat skupinu č. 2 :D 1 je totiž nejhorší a 6 nejlepší. Tak uvidíme, určitě se pochlubím :)

PS: Dostali jsme obídek a taky různý dárečky. Tahle škola mě prostě dostala :-)

Kde začít? :)

17. ledna 2011 v 2:39 Můj život v Tennessee (3)
V posledních dnech se tady toho docela hodně odehrálo...

Tak začněme třeba tím, že jsem začala třetí měsíc tady... absolutně tomu nemůžu uvěřit. Čas tady utíká hrozně rychle. Nevim proč vstávam každej den v 8. Néé, že bych musela, ale prostě se vzbudim a cítim se tak čilá, že mě nudí ležet v posteli :D A to bez ohledu na to, kdy jdu spát. Většinou tak kolem 11 večer. Ale prostě přesto, že mam relativně dlouhý den to tak rychle uteče, až se vždycky divim, že už zase sedim u večeře :D Takže už jsem v USA 64 dní

V téhle rodině se cítim opravdu dobře. Člověk holt musí obezřetně vybírat :)

Dneska jsme měli opravdový aupair meeting. Byly jsme v zoo a tam jsme bruslily. Před meetingem jsme se procházely v centru Memphisu s čínskou aupair. Bylo to fajn a moc jsem si to užila.



V pátek jsem taky odvezla němku na letiště, tam sem jí co nejsrdečněji objala a v zápětí jsme skoro utíkala z letiště pryč. To kdyby zrušily let nebo něco :D Prostě sem si s ní nesedla. Chovala se jako mimino, všechno podle ní bylo špatně. Přitom jedna z mých oblíbených aupair je taky Němka, ale ta je prostě jiná, no :) No a další oblíbenkyně je estonka. Všechny holky jsou fajn, ale některý moc nemluví, takže si těžko na ně udělat nějakej názor nebo k nim získat nějakej vztah :D

Během týdne jsme taky byli venku právě s Němkou (Steffi) a Estonkou (Kaja). Byly jsme na obídku a pak taky nakupovat.

Potom co odjela bývalá aupair jsem si začala stěhovat věci do nového pokoje a nemůžu se přestat divit, kolik toho mam. Nejenom, že se mi to nevešlo do pokoje na podlahu, ale nějak jsem to nemohla narvat ani do skříně :/ A to tu mam walk-in skříň a 2 komody - jednu se třema obříma šuplíkama a jednu se sešti :D Kde se tu vzali všechny ty věci, to teda netušim... :D Naštěstí už jsem přestěhovaná a nějak sem to zvládla vměstnat do mini pokojíčku :)

Dneska u večeře mi Gil taky ukazoval domeček, kterej se mu hodně líbil. Říkal, že se mu líbí hodně ta lokalita i ten dům a taky cena. A že si myslí, že by se neměl víc rozmýšlet a měl by ho koupit, protože je to výhodná nabídka. Fotka zde:
zepředu
zezadu

Viděla jsem víc fotek a v tom baráku se mi líbí kuchyň.. je veliká a světlá, prostě krásná :)
Jako je to větší dům než máme teď. Hlavně pokoje vypadají, že budou mnohem větší. Řekla jsem mu, že bych potřebovala větší skříň :DDD A on mi řekl, že by to neměl být problém :D Tak doufam, že tam nějaká místnost bude mít opravdu obrovskou walk-in skříň pro aupair :D
Jako já mam poměrně velkou koupelnu... ale já nepotřebuju mít koupelnu se 2 umyvadly a vanou. Mě klidně bude stačit sprcha a jedno umyvadlo + záchod. Hlavně větší skříň, prosím! :D
Taky jsem zjistila, že mě hrozně baví vybírat barák s nim. Cítim se důležitě a většina těch domů tady je opravdu hezkých. Zejtra vezmu auto a pojedu se na ten barák mrknout :D Jestli jako souhlasim nebo ne :D

Zejtra nás čeká taky státní svátek... předpokládala jsem, že budu "pracovat" a "hlídat" Halla. A u večeře mi Gil řekl - "zítra máme problém, potřebuju od tebe pár věcí". Tak jsem si říkala wow já budu pracovat :D No ale nakonec potřebuje, abych Halla odvezla v 10h k doktoru (on tam potom přijede, takže pak mam volno) a to samý ještě jednou, akorát k jinýmu doktoru a v půl třetí... :D Tak že bych místo půl hodiny jako obvykle pracovala 40 minut! Och... mam strach, abych se nepředřela :D

A v úterý jdu poprvé do školy. Tak moc se těšim! :) Napíšu si test... zjistim, že jsem úplně hloupoučká a bude. Ale já se snažim studovat napřed, abych se dostala do nějaký lepší skupiny a pořádně makala. Konverzace je den ode dne lepší. Nemyslete si, že jsem nejchytřejší a vim všechno. Vůbec ne. Ale myslim, že je to rozhodně lepší než na začátku :) Když nějaký slovíčko nevim, tak se na něj optam nebo si ho najdu ve slovníku (pokud ho opravdu potřebuju). Když něco vyprávim, tak je to občas hodně sranda :D Když nějaký slovíčko nevim, tak se ho snažim buď vysvětlit nebo nějak "ukázat" nebo řeknu "no ty víš co myslim" :D Prostě takhle to tady chodí... to je realita. Nemůžu říct jako německá aupair, že moje angličtina je nejlepší z celý Ameriky. Každopádně mam ze sebe velikou radost :)

Muj názor

13. ledna 2011 v 0:03 Můj život v Tennessee (2)
Tak abych tady nehýřila jen pozitivama, tak vám napíšu i z druhého soudku:
(V průběhu psaní mi došlo, že žádná negativa nejsou.)

1. Gil a Hall tráví většinu volného času bez své au-pair. Kamkoliv jedou, tak jedou samy a občas ani neřeknou, že někam jedou, takže nevim kdy se vrátí a jestli bude nějaké jídlo.
Spíš mi to vadí kvůli tomu jídlu než že mě nevezmou na nějakej zápas... tam si radši zajdu s kamarády :)

2. To jestli bude nebo nebude jídlo bych ráda věděla z toho důvodu, že v této době bych se ráda najedla včas z vlastnoručně uvařenýho jídla, pokud nepřijedou! Když jsem si jednou vařila, když tu nebyli a oni přišli v průběhu mého vaření, tak se Gil z nějakého důvodu netvářil moc nadšeně. Ale přece nemůže čekat, že budu čekat třeba do 8 do večera jestli bude večeře a pak se z jejich chování dozvěděla, že nebude?!
Takže si vařim pouze pro sebe, což mi nevadí... většinou mi to vyzbyde i na druhý den a hlavně! je to výbornýýýýý.

3. Gil je hrozně puntičkář a chce mít všechno dokonalé, včetně svého syna. Takže nestačí že Hall chodí každej den (včetně soboty) na plavání, hraje šachy a na kytaru. Hall každej den běhá, dělá sklapovačky a kliky. Má naplánovanou snídani i večeři (oběd ne, protože ten má ve škole a to bohužel Gil neovlivní, teda asi). Mě je toho kluka hrozně líto... no a to znamená, že se mnou má bájo leháro a občas mu leccos prominu :) A on mě za to vždycky radostí obejme :)
Puntičkářský je stejně na úklid, ale naštěstí si to všechno dělá sám. Asi aby byl 100% spokojen :D
Moje uklízení tady je pouze zapnutí myčky a poté sklizení nádobí. A to ještě dělam jenom proto, že je blbý tu nic nedělat :D Pak si samozřejmě úklizim svuj pokoj a koupelnu, ale vzhledem k tomu, že si tam nedělam bordel, tak to s úklidem zase nepřehánim. Jednou týdně stačí.

4. Gil má všechno naplánovaný a pokud něco nevyjde tak, jak má, tak je z toho úplně špatnej. Večeříme v 7pm, Hall se chodí vysprchovat v 8pm, do postele v 8.30pm... když se někam jede, tak Gil řekne čas, kdy se opouští dům. Např. v 16.00 pojedeme na výlet... 30 minut do odjezdu, 15 minut do odjezdu, 10 minut do odjezdu, atd. ....

Jak to tak píšu, tak si vlastně nemam na co stěžovat :D Gilovo puntičkářství a plánovací povaha na mě nedolejhají... to, že mě nikam neberou mi nevadí. Jak už jsem řekla, radši někam zajdu s kamarády... občas s nima jdu na večeři a v létě mě s nima čeká dovolená na Floridě  Jediný co mi vadí je, že občas vypadnou (nevim kam) a tak nevim jestli si mam uvařit nebo ne... protože jak mě jednou přistihl při vaření, tak sem si úplně myslela, že dělam něco špatnýho. A to ještě neví, že až odjede Němka, že budu i péct dobrůtky (protože to já ráda) a pokud mu to bude vadit, tak holt si to vždycky odnesudo pokoje a co oči nevidí, srdce nebolí :)

Jinak na lokalitu už jsem si zvykla a řekla sem si, že není čas brečet nad rozlitým mlíkem a že to tady zase není tak strašný :) Jsem tady hlavně kvůli studiu a pak se uvidí, co dál. Teď jsem si řekla, že si můžu udělat výlety do Chicaga, Washingtonu D.C., Nashville, St. Lous, Atlanty, New Orleans, ... něco autem, něco letadlem.
Pokud se rozhodnu prodloužit, tak budu přemýšlet nad New Yorkem nebo Kalifornií.
Pokud neprodloužim, tak mam pořád 14ti denní dovolenou a měsíc cestování :)

Dnešní odpoledne

10. ledna 2011 v 23:29 Můj život v Tennessee (2)
Jak již víte školy jsou zavřené, protože jsme úplně na větvi z 10cm sněhu. Nutno podotknout, že teď už je teplo a sníh mizí, tak bych se hodně divila, kdyby se zejtra do školy nešlo!
Myslíte si tedy, že jsem strávila se svým synáčkem celý den? Vůbec ne!
Ráno jsme si užívali sníh, postavili jsme sněhuláka. Moje mamča se mu smála, že je prej hroznej a vůbec nevypadá jako sněhulák!!! Když ten sníh vůbec nedržel u sebe, takže jsem ráda, že se nám to povedlo vůbec takhle. No posuďte samy a pokud se vám to nelíbí, tak to radši nekomentujte! :D

Potom přišli jeho kamarádi, šli kolem a od té doby jsem Halla neviděla, vlastně jen přes oběd. Ale! Co tomu předcházelo. Z New Jersey vim, že máme bejt s dítětem pořád, že prej kvůli tomu si nás sem jejich rodiče pozvali. Takže když chtěl s nima někam jít, tak sem řekla, že ne. Ale když zavolá tátovi a ten mu to dovolí, tak může jít. Tak mu volal... táta to povolil. Když přijel domů, tak jsem se ho zeptala, jestli je to tady bezpečný, protože v ČR se občas stane, že jsou děti unesený... tak říkal, že na něj mam občas mrknout z okna, ale že to bezpečný je.
Myslim, že se o něj strachuju víc než fotr :D

No prostě mi přijde, že kdyby se mu něco stalo a i přesto, že jsem volala tátovi, že to nechci a on to povolil, tak už se vidim jak sedim někde ve věznici a čekam tam na smrt, kvůli tomu, že jsem se na něj z okna nedívala zrovna V TU chvíli.

Jinak, abyste si udělali představu, tak tady fotka mě a Halla:

Jinak musim říct, že jsem nikdy neviděla nikoho línějšího. To že s náma Chrissy nestavěla sněhuláka no budiž. Ale od tý doby co tu jsem ani jednou nezapla myčku a ani jednou jí nesklidila. Všechno dělam já. Ale mě to nevadí, protože doma bych to musela mejt všechno pěkně ručmo, takže tady to je pro mě ráj :) Nicméně, dneska jsem zapla myčku .... po 1,5 a půl bylo hotovo, tak jsem jí vyndala.... Po určitý době jsem si šla pro něco dobrýho do kuchyně. Dost mě udivilo, že špinavé a použité nádobí bylo nad myčkou místo v ní. Naše milá Chrissy si totiž myslela, že když otevře myčku, tak jí bude muset uklidit. Tak si radši počkala až to udělam já - jenže v tý době to nádobí už dávno bylo vyndaný....

Au Pair Meeting a předpověď počasí

10. ledna 2011 v 5:20 Můj život v Tennessee (2)
Paráda! Bomba! Super! Strašně moc jsem si to užila. Všichni byli moc milí, samá objetí a pusinky. Hned jsem si domluvila nějaké akce (kino, diskotéka, zápas) s holkama, takže super... jsem naprosto spokojená :-)

Co mě rozesmívá je, že je tady všechno zavřený!! Měli jsme mít aupair meeting v zoo a měli jsme jít bruslit. Bohužel, zoo se zavřelo, protože OČEKÁVÁME sníh. No nevadí.. tak jsme vyrazili do starbucks. Ale bohužel, starbucks je zavřený, protože OČEKÁVÁME sníh. Tak jsme nakonec skončili v DD. Řekla bych vám celej název, ale nejsem si tim jistá :-) Každopádně to není podstatný. Dala jsem si džus a koblihu - však jsme přece v Americe, né? :)

Před večeří jsme šli s Hallem ven. Koulovali jsme se. Napadl totiž celý 1 cm sněhu!!!!! PÁNI!!!
Každopádně teď už je to lepší, už za okny máme asi 10 cm sněhu. Ale jako... oni tady jsou zvyklí na sníh, tak co blbnou s uzavíráním škol, univerzit, restaurací, kaváren, apod.???
Bych je poslala do Čech ať se podívají jak se žije ve dvou metrech sněhu :D Dobře.. teď ve dvou metrech vody :D

Doufam, že se oteplí a sníh zase zmizí, protože musim do konce týdne zaplatit školu, abych tam mohla začít chodit!!!

Jinak jsem taky byla tankovat... haha! Všechno bylo v pořádku do té doby, než se mi na displeji objevilo, že mam pokračovat s "lozzy" ... tak jsem si řekla a sakra, kde se stala chyba, tohle slovíčko neznam ani nevim co by to mohlo znamenat v češtině. Takže naproti mě stál nějakej chlápek a já, že bych potřebovala pomoct a jestli by nebyl tak laskav... samozřejmě byl tak laskav, naštěstí, jinak bych tam stála ještě dneska :) Vyptával se odkud jsem a když jsem mu řekla, že z Čech, tak mi řekl, že v Čechách nikdy nebyl, ale že byl v Asii, takže si to dovede představit a že to asi bude stejný... no neříkala sem nic :D Když ostatní viděli, že nevim jak na to, a že mi pomáhá jeden týpek, tak nakonec tam byli další 4 chlapi, který se bavili mojí nevědomostí. Tsssss!!! Já za to nemůžu, že sem nevěděla co je to slovo lozzy. A když napíšou pokračujte s lozzy, tak je to těžký pokračovat... už vidim je, kdyby byli v Čechách a tam na ně vyskočilo něco českýho!! Tssss
Jo a mimochodem - lozzy je pistole, prostě ta hadice, kterou srčítě do nádrže a tankujete... to slovo neznal ani Američan u benzínky ani muj hostdad. Bůhví co sem tam měla za jazyk :D Ale continue with... bych řekla, že je angličtina :)
No teď už vim!! Teď už jsem machr u drive-in bankomatu, takže budu machr i u benzínky, příště... :D

Dny předchozí a následující

8. ledna 2011 v 0:42 Můj život v Tennessee (2)
Tak si tak vozim Halla do školy a ze školy a baví mě to. Řízení mě baví... hlavně je to moje auto, takže už jen ten pocit, že nezůstanu zavřená v baráku je fajn :D

Jinak co se týče tý školy, tak to je dost na úrovni... škola končí v 16.00h. Před školou stojí většinou pořádnej štrúdl aut, ale já jezdim dřív a v autě si čtu nebo se učim, posloucham rádio a zpívam si :D Takže sem většinou někde na začátku. Chvíli před čtvrtou hodinou vyleze učitelka, obleze auta a píše si jména dětí. To vždycky musíte otevřít okýnko a jméno jí nahlásit. Mě už si paní učitelka pamatuje, šikovná to holka! :-) Takže ona přijde "Hall, right?"... a já "yes, Hall, thank you" :-)

Jinak se snažim sedět doma na zadku, učit se a nikam nejezdit. Proč? No protože by mě to táhlo někam nakupovat :D A taky že jsem byla :D No ale jenom maličkosti do koupelny, jako mejdlo na ruce, krém na ruce a ještě něco, ale to už nějak nevim co. Navíc jsem to kupovala v dollar tree, takže jako co! :D

Dneska se jdeme podívat na diskotéku, takže jsem na to zvědavá! Moc se mi nechce, ale jdu... je potřeba zjistit hned na začátku, jestli klub kam míříme stojí za to nebo ne. Takže ze sebe musim udělat něco jako krasavici  Abych reprezentovala tu naši zemičku...

No a v neděli tu máme náš slavný aupair meeting a vlastně muj první. Mě se tam vlastně vůbec nechce!!! Ale půjdu :) Takže v neděli napíšu jaký to bylo.

Začínam odpočítávat dny, kdy nás současná aupair opustí! Moc se těšííím! Já si uklidim v koupelně, urovnam si tam svoje věci. Teď mam většinu v pokoji, protože nesnášim, když mi někdo cizí hrabe na moje věci!!!!!! A uklidim tam. A pak si uklidim pokojíček, možná si přestavim nábytek, protože to současný uspořádání se mi moc nelíbí a nanosim si tam svoje věci :) A že jich mam... až se mi nějak nechce věřit. Fakt je to všechno moje? :D

BYCH VÁM ÚPLNĚ ZAPOMNĚLA ŘÍCT DŮLEŽITOU VĚC!!! A to, že se mi tady líbí. Ano, začalo se mi tu konečně líbit a ten pocit si užívam! :-) Dokonce už teď si občas řeknu "co kdybych tu zůstala dva roky"? A to jsem tu 2 měsíce... ale teď už si to opravdu dovedu představit! Rok uteče hrozně moc rychle ...
Další věc: pořád čekam na balíček od maminky!!! Řvala bych! A to jenom kvůli tomu, že v tom balíčku je cukroví, který už nebude k jídlu :-( :-( no, holt si budu muset upéct vlastní... ale já chtěla to od maminky!!!! :) Samozřejmě nejenom cukroví, ale ještě taky vánoční dáreček, bundu, telefon a už ani nevim co dalšího tam je :).. můžu vám říct, že ten Ježíšek se s tim pěkně crcá! Asi ho nakrklo, že jsem utekla za Santou Clausem :/
Poslední věc: cvičim! Není to žádný novoroční předsevzetí, cvičim totiž už dlouho :) Sklapovačky, běh a takový tyhle věci. Nějak mě nakoplo to, že bych se mohla vrátit jako jeden velkej špek. Sice až tolik nejim, ale i ten vzduch je tady divnej! :D Já bych se ráda vrátila taková, jaká jsem odjela, příp. ještě hezčí

Co tu tak dělam

5. ledna 2011 v 3:21 Můj život v Tennessee (2)
V neděli jsem vyzvedávala Chrissy z letiště. Tak ještě 14 dní a holka nám odletí pryč. Navigace mě dovedla na letiště, ale už mě nebyla schopná vyplyvnout u nějakých příletů. V Čechách máme ceduli "ARRIVALS" a "DEPARTURES" !!! Až někdy pojedete na letiště, tak si toho všimněte. Tady to nebylo... tady bylo "fast pick-up" a "pick-up in 30 minutes". Tak jsem si vybrala těch 30 minut, ale to byla Delta Airlines.. fast pick-up byla taky Delta.. ale já jsem potřebovala American airlines... nadávala sem u toho jak dlaždič - americkej dlaždič :D Udělala jsem si tam několik koleček s tim, že sem to musela určitě přehlídnout. Nakonec jsem se zeptala a byla jsem poslána do... no znáte to. Pojedete doprava, pak doleva, pak přes most, pak pod mostem, atd... dostala jsem se k "baggage claim", kam přicházela Chrissy, takže jsem to zvládla. Teď už vim kam, kdyby chtěl někdo přijet :)
V pondělí jsem se byla podívat ve škole. Byli tam na mě moc milý... jakmile zjistí, že nejsem od nich, tak se každej vyptává jak dlouho tu jsem, co tu dělam a kolik mam dětí na starosti. Jak už jsem psala vybrala jsem si gramatiku a mluvení. Celková cena? 900 dolarů!!!!!!!!!!!!!! OMDLELA JSEM.
Teď ještě nevim jestli to nedam pouze na tu gramatiku... protože nemam peníze... dlouhá historie. Samozřejmě to začalo už v Texasu, kdy jsem 3 týdny nebyla placená, tzn. že jsem přišla o 600 dolarů. Ty by se mi teď náramně hodily. Ale pozdě bycha honit. No ale dnes jsem si koupila barvu na vlasy... nic zvláštního. Tak jsem si nabarvila vlasy a co z toho pak vylezlo!!! Hrůza!!! Žluto-bílá hrůza!!! Nejdřív sem si říkala, že to bude dobrý. Ale chodila jsem k zrcadlu každých 30 sekund a nějak se to nelepšilo. Takže jsem jela ke kadeřnici... stálo mě to hooodně moc. Sbohem moje týdenní vejplato (skoro). Takže jsem psala mamince... a říkala jsem jí, že máme dvě možnosti. Buď mi pošle peníze nebo zrušim speaking. No já mít dítě jako já, tak ho okamžitě vydědim. Mámo, naval prachy... :D Ale pak jsem jí napsala, že možná bude lepší, když ten speaking přece jenom zrušim, protože si musim koupit ještě knížky (200 dolarů) a řidičák (dalších x dolarů). Takže jsem opět v mínusu. Přitom jsem si za poslední dobu skoro nic nekoupila!!! Ledaže by mi maminka poslala obrovský obnos peněz :D Ale to néé, to nemůžu chtít. To bych se cítila jako ten nejhorší člověk. Víte já když sem odjížděla, tak sem se jí ptala, co budou dělat s tolika penězma co ušetří :D :D No zatim to vypadá, že mi taky platí měsíc co měsíc "výplatu" :(

Tímto žádam potenciálního dárce, že mi může zaslat jakýkoli obnos peněz na muj účet. Číslo účtu zašlu s radostí. Bude mi stačit 500 dolarů (kdyžtak si to mezi sebou můžete rozdělit). Předem děkuji

Ponaučení:
Ušetřit, né vždy znamená ušetřit!
Když se snažíte šetřit, sere se všechno co může, abyste ušetřit prostě nemohli.

Taky jsem byla v knihovně. Slavnostně mi předali kartičku. S každou novou kartičkou se cítim američtěji a američtěji :) Dneska jsem si byla pro knížky.. odnesla jsem si jich celkem 5. Jedna zábavnější než druhá... gramatika, gramatika, gramatika, gramatika a nakonec gramatika! Já se totiž musim dostat do nějaký třídy, kde budu "nejhorší", aby mě to donutilo něco dělat. Když tam budu sedět s někym, kdo neumí ani přítomnej čas natož minulej, tak to by mi nebylo k ničemu. Tyto časy ovládam. Anoooo, musim se pochválit :) Ale víte co sem zjistila!!! Nejsem to jenom časy ta gramatika! Otevřela jsem knihu a tam byly samý podstatný jména abstraktní a konkrétní a obecná a vlastní a látková a pomnožná a hromadná a kdesi cosi. A já jsem si říkala ahááááá. Tak to nevim ani česky :D Ale nějak sem se do toho zapekla a už to vim. Podstatná jména už ovládam :D Zejtra mě čeká kapitola s nadpisem "zájmena", to jsem zvědavá čim mě to překvapí :)

Jeden den jsme taky byly s Chrissy na večeři. Ona nám onemocněla, takže si dala polívku a já jsem si dala rejži a kuřecí maso zabalený v tortilách. Uuuu, mňáám :) Nějak si na to mexický jídlo začínam zvykat :) Ale nemyslete si, hned bych ho vyměnila za knedlíček a svíčkovou, jooooo. Obyčejnou topinku :) Cukroví!!! Doufam, že dojde bez plísně. Ale já ho kdyžtak opláchnu pod vodou z nejhoršího a zbytek snim :D No to jsme se dostaly jinam než jsem chtěla.. s Chrissy jsem mluvila o dovolený na Floridě (ta mě čeká v létě s rodinou), o tom jaký to bylo, když jim řekla, že tu nechce být a taky o tom, jak se zachovala její koordinátorka. Moje koordinátorka mi ani nebyla schopná říct, že Vánoce nejsou dobrej čas na rematch natož aby mi nějak pomohla!!! Když jsem řekla rodině, že tam nechci bejt, tak se mnou od tý doby nikdo nepromluvil.
U Chrissy to bylo jiný... říkala, že Gil byl naprosto v pohodě a vzal to dobře. Dokonce se jí tu těch pár posledních týdnů snažil co nejvíc zpříjemnit. A koordinátorka? Koordinátorka si prý přinesla "papír s poznámkama" a jala se vyzpovídat Chrissy jakouže to rodinu by si představovala. Tak Chrissy jí řekla, že chce být víc zaneprázdněná a vyjmenovala jí myslim 7 velkých amerických známých měst, u kterých chce bydlet. Nakonec jí to vyšlo u toho San Francisca. To je práce koordinátorky jak má být!!!
Kelcie mi taky volala a ptala se, jestli se cítim fajn.. jestli něco nepotřebuju.. tak jsem jí řekla, že je všechno v pořádku, že se cítim dobře. A ona mi řekla, že pokud se něco změní, ať jí dam vědět. Je hrozně moc milá.

Silvestr a tornado warning

1. ledna 2011 v 16:32 Můj život v Tennessee (2)
Kvůli oslavám Nového roku jsem včera vytáhla svuj vůz a jela jsem nakupovat. Koupila jsem si krásné tílko :-) Celý den jsem vymýšlely s Annou, kam a kdy půjdeme. Nakonec jsme se sešly ve Starbucksu, ještě s jednou aupair, Kajou z Estonska - opět Evropanka, takže fajn holčina :)

Jak jsme si tak pily kafčo (u mě Caramel Apple Spice) a koukaly jsme se z okna, jak vydatně prší
a stromy se tak nějak víc ohejbají, tak jsme si říkaly, že to nevypadá na bujaré oslavy Nového roku v centru Memphisu (venku). Nakonec se vydalo varování před tornády... takže jsme dopily kafčo a pak jsme jely domů. Musim říct, že tohle byl muj první silvestr, kdy jsem šla spát ještě před půlnocí. A víte jak se cítim? Bezvadně :)

Když jsem řídila cestou zpátky ze Starbucksu domů, tak jsem měla docela bobky, protože kvůli vydatnému dešti, tmě a padajícím větvím, jsem vůbec neviděla, kde je silnice, natož muj pruh. Ale zvládla jsem to!

Jelikož v Čechách tornáda nemáme, tak jsem byla natěšená, kdy nějaké přijde... tornádo se nám nějakým obloukem vyhnulo... koukala jsem se totiž na nějakou mapu na internetu. Možná je to dobře, možná bych se ještě divila, jakou sílu to může mít :)

ROK 2011!!!

1. ledna 2011 v 16:23 Můj život v Tennessee (2)
Moje milá rodinko, kamarádi a ostatní příchozí

Tak se tak stalo a máme tu rok 2011. Já vám přeju, aby se tento rok vyvedl podle vašich představ, splnily se vám všechny vaše sny a vy i vaši příbuzní, aby byli zdraví.

Mam vás moc ráda ♥

Janička

Kam jsem se to jen dostala

1. ledna 2011 v 16:22 Můj život v Tennessee (2)
Pořád musim přemýšlet, kde to žiju a jestli to náhodou není za trest. Rodina je super. Pořád nemůžu přijít na nic špatnýho, co bych o nich mohla říct... jasně třeba mi vadí, že když jedeme v autě, tak Gil víc kouká na mě nebo na Halla (záleží s kym zrovna mluví), místo aby koukal na silnici. Ale je tohle důvod k brečení mamince do kamery, že tu s nima nechci bejt? :D Není :)

Co mi přijde hrozný je ta lokalita. Memphis je hrozně starý město a mě připomíná nějakej Cikánov. Rozpadlý starý domy, všude taková špína.. ne odpadky na zemi, ale všechno je tak nějak tmavý, očouzený, spoustu prachu... všude samej černoch, nemam z toho úplně nejlepší pocit :D

Ale třeba takovej Collierville je hrozně sladký město. Tady je to fakt hezký. A náměstíčko mají naprosto kouzelný :) Myslim, že v létě nebo na jaře to tam bude romantika, děvčata :) Stromy budou rozkvetlý, tráva zelená, možná tam poroste nějaká ta květina :)

No prostě tim chci jen říct, že Texas byl mnohem hezčí :)
Texas X Tennessee => Texas vede
Katy X Collierville => Collierville vede
Ale muj domov je teď v Tennessee, tady teď budu chodit do školy a kdo ví, co bude za měsíc, čtvrt roku, půl roku... já jsem tak přemýšlela a zjistila sem, že díky tomu, jak ráda nakupuju bych se asi hodila spíš do New York City. Ale když jsem vybírala rodinu tak jsem jednu měla přímo z Manhattanu a v tu chvíli jsem si řekla, proboha tam nechci. A teď? Teď bych si sbalila kufr, sbalila rodinu a přestěhovala bych se tam :D

Ale nezáleží na místě... záleží s kym tam jste. Takže čekam, co přinese rok 2011 :-)



Starbucks

1. ledna 2011 v 16:20 Můj život v Tennessee (2)
Včera jsem se taky domluvila s polskou aupair Annou, že spolu půjdeme do Starbucksu. V půl osmé jsem teda nastartovala svojí plechovčičku a vyrazila jsem :)

když sem tam přijela, Anna tam ještě nebyla... takže jsem si objednala - Caramel Apple Spice :) Sedla jsem si a čekala jsem... čekání mi "zpříjemňoval" kluk sedící u stolku vedle, který se mě pořád na něco ptal a neustále mi chválil šálu. Moje šála je černá, zimní a vůbec nic speciálního na ní není :D

S Annou jsme si moc rozuměly. Je to moc hodná a milá holka. Pomlouvaly jsme Ameriku horem dolem a moc jsme se u toho nasmály. Hodně času jsme věnovaly americkýmu jídlu.

Ale není to tak, že nesnášíme Ameriku... prostě jsme z Evropy a máme rádi Evropu víc :-)

Já se konkrétně těšim, až si našetřim nějaký penízky a podívam se do míst, které znam jenom z filmů :)

Football parade

1. ledna 2011 v 16:14 Můj život v Tennessee (2)
Dneska to měl být den jako každý jiný, především odpočinkový, max. v nákupním centru :) Po několikahodinovém skypování s mojí sestrou, kdy už potom ke konci jen mlčíme (ale hlavně že skypujeme :D), mi přišel Hall říct, že jedou na football parade a jestli nechci jet s nima. No tak samozřejmě, že jo. Je potřeba prozkoumat to tady ... a hlavně, my moc těch parade v Čechách nemáme.
V nejznámnější ulici Memphisu... ráda bych vám řekla název, ale bohužel jsem to zapoměla, se slavná parade konala. Byl to vlastně průvod fotbalových týmů, jejich roztleskávaček a kapel. Bylo to fajn. Rozhazovali se tam sladkosti a korále (v barvách týmů).
Hodně lidí tam fandilo týmu UCF a další týmu Georgia bulldogs. UCF byli černo-zlatý a Georgia červený. Zvýrazněná barva je hlavní barva těchto týmů. Hall fandí Georgii. Dle průvodu, choreografie a jejich oblečků je Georgia opravdu lepší. Co se týče fotbalovýho umění nevim. Každopádně děvčata z týmu UCF předvedla parádní salta. Přesto mě zaráží, jak tlustý některý ty roztleskávačky jsou!!!!
Další postřeh... všichni (holky, dámy, babičky) tady jsou hrozně zmalovaný. Nestačí jen řasenka, příp. lesk na rty... tady musíte mít make-up (alespoň 4x tmavší než je vaše pleť), zdravíčka, stíny atd. atd. atd. Pak zapadnete ;)
Na autech tam taky sedělo spoustu "Miss" ... ať už to bylo čehokoli. Některý taky dost silný.
Mě je fuk pokud sou lidi tlustý a vyhovuje jim to, příp. jsou nějak nemocný. Ale čekala bych, že roztleskávačky (sportovkyně) budou štíhlý holky, stejně tak jako Miss.

Každopádně se mi Footbal parade moc líbila a těšim se na další parade. Gil mi říkal, že tady mají parade snad kvůli všemu. To je dobře :)