Summary

13. května 2011 v 22:27 |  Můj život v Tennessee (6)
V úterý mi přišel velikonoční balíček. Dlouho mi nic nepřišlo, takže když sem ho viděla narvanej ve schránce, tak mi bylo hned jasný pro koho to je :) A samozřejmě, že pro mě :-) Našla jsem tam spoustu ňaminek, asi abych se moc nezhubla :D A pak taky voňavku - to abych nesmrděla :D Kalendář - trošku pozdě, ale což :D Milá paní pošťačka mi nechala balík ve schránce, což je od ní jistě hezké, pokud by v tý schránce nebyla teplota, která má blíže k bodu varu... tudíž těm čokoládám se to moc nelíbilo. Ale lednička mi je zachránila. (A břichu, když jsem je pak snědla, to prej taky nevadilo.)

Muj osobní trenér Matt. Na jednu stranu ho z duše nenávidim a na druhou stranu ho miluju jak nikoho :D Kdybych si to mohla dovolit, tak cvičim pořád s nim (nebo s nějakým osobním trenérem vůbec). Je to fajn, když u vás stojí, povzbuzuje :)) a říká co a jak máte dělat a co se vůbec bude dělat. Dává mi do těla tak, že mam potom problém dojít zpátky k autu a odřídit to domů. Většinou tělo necham v posilovně a domů jedu pouze a jenom s mým duchem. Kdyby se někdo ptal, tak ano, Matt je kráááásnej, hrozně milej, vtipnej, má výbornou postavu :)) Na papírek mi napsal číslo, ať se mu určitě ozvu, že něco podniknem, ale víte jak dámy :) Já tu nejsem za účelem hledání ženicha. Já bych s nim klidně šla ven, ale oni to berou amíci docela vážně. Tady to není, jako že jdou dva kamarádi spolu na véču nebo do kina a pak je všechno stejný jak to bylo. Tady je to vážnější. Když jdete na večeři, tak to pak automaticky znamená, že potom jste pár... protože když už jste svolili k večeři, tak to znamená, že se líbíte sobě navzájem... :D
Já už jsem to zažila, takže vim o čem mluvim :D
S Mattem si vždycky ráda pokecam, když ho potkam, ale že by se musel stát za půl roku mým nastávajícím tak to néééé Každopádně škoda ho. Nejen že bych třeba mohla dostat služby zadarmo, ale vlastně by to byly i hodiny angličtiny... bavily jsme se o tom se Sandy a máme na to stejnej názor. U nás můžete jít ven kdykoliv s kymkoliv a nic to neznamená. Tady se líp usmějete na opačné pohlaví a je jasný, že ho chcete za muže/ženu :D

Jednou jsem si tak vařila oběd a za dveřmi sem slyšela brečet kočku. Chudinka asi měla hlad. No tak jsem jí dala napít našeho mlíka. Nalila jsem jí ho do mističky i chleba jsem jí tam k tomu přihodila. Mlíko vypila, chleba se ani nedotkla (nedivim se jí, já ho taky nemam ráda) a pak utekla. Ani nepoděkovala :D

Ve čtvrtek jsem zase zůstala na baseballu. Měla jsem čas, tak proč sedět doma, když můžu být venku mezi lidma, opalovat se, poslouchat písničky a prostě si ten den trochu zpříjemnit :) Rodiče fandili zase jako zběsilí... když kluci vyhráli, tak tam jedna matka tancovala. No asi vzpomínala, jak byla za mlada roztleskávačkou... :D
Předtím než jsme odjeli na baseball, tak mi Hall dal sám od sebe do auta skládací látkovou židličku. Moc dobře totiž ví, že sedět na tý kovový lavici 3 hodiny bez možnosti opření se bolí moje záda :D Hodnej kluk :) Sice jsme dneska nepromluvili opět slovo, ale není to tak dávno, co jsem psala esej na téma "Činy jsou více než slova" a teď to můžu potvrdit :)
PS: Nemyslete si, že tam sedim jako princezna na židličce... takových lidí se stejnýma židlema je tam spoustu a když jsem je tam viděla, tak jsem si řekla, že si teda budu taky nosit židličku vlastní :)

Taky jsem si v pátek volala se svojí sestrou a dlouuuho jsme spolu byli na skypu :) Dokonce jsem viděla i část hokeje, ale chlapci se moc nepředvedli, tak nic. Já tomu moc nerozumim, ale řekla bych, že naši nicmoc. Nevim jestli jsou unavený, ale to co tam předváděli mi přišlo až úsměvný.

No a nakonec pár fotek, aby to nebylo tak suchý:
Tohle je autíčko, kde jste si mohli koupit hotdog (jak jinak) :D
Tahle fotka je ještě z období tornád.... Collierville je město kde žiju a ta červená barva (respektive ta fialová) znamená, take a shelter a nevylejzej pokud nechceš přijít o život. Snad už je to za náma. Fakt to bylo hrozný. Když člověk o půlnoci, nebo ve 4 ráno nebo ve 4 odpoledne musel vstát (příp. přestat dělat to, co dělal) a schovat se do skříně, když tu snad nikdo úkryt nemá. Když jsem v noci nemohla spát, protože sem věděla, že se zase v průběhu noci budeme muset z postele zvednout a běžet se schovat... přes všechny ty hromy nešlo usnout - moc hlasitý a blesky - spát nešlo protože bylo světlo jak ve dne, do toho jak se strom ohejbal tak mi "klepal" na okno. Když jedna bouřka (včetně hromů jako kráva a blesků osvětlujících snad i planety kolem) trvala 4 dny vkuse!!!!! Nebo když jsem byla při tornádu v autě a o ulici vedle (cca 400m) umřel člověk protože na něj spadnul strom???? Jooooo, z toho já byla ve smyku!!!
A tady už máme fotku z povodní :) To se přelila řeka Mississippi a místo polí jsme měli rybník :) Cestou z Hallovo školy...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela Michaela | Web | 15. května 2011 v 10:38

Ty tornáda a povodně masakr, fakt nevím co bych dělala. Já se tady bojím podívat při blbý bouřce z okna, že do mě vrazí blesk :-D
Chlapi jsou docela nepřístupní, jak tak koukám. Ale s malým už to vypadá líp ne? :) Aspoň podle toho, co píšeš. A fotr? co to podezření, že má ženskou.. potvrdilo se? :-D

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama