Uvedeme to na pravou míru

31. října 2011 v 3:50 |  Můj život v New Yorku (13)
Je potřeba to tady zaktualizovat, protože jsem pořád v USA. Hodně jsem to včera prožívala na facebooku a na skypu, takže hodně z vás už ví...

V sobotu ráno mě fotr odvezl na letiště, pomohl mi s kuframa, objal mě... když jsem se odbavovala, tak tam přišla Nil, se kterou sem pak strávila poslední hodinku a hezky jsme si pobrečely :) Jeden kufr byl v pohodě, ale druhej vážil 53 liber a týpek, že to nejde, že z toho musim něco vyndat... tak sem to zkoušela jestli opravdu musim a on že jo. Tak jsem si pár věcí ještě naházela do příručáku a 51 už prej bylo dobrý, já v tom moc rozdíl nevidim, ale nevadí!

Let do Severní Karolíny proběhl bez větších problémů. Žádný turbulence, prostě hezkej let a tak hladký přistání jsem ještě nezažila. Seděla jsem sama na trojce, takže sem si lehla, hodila si bundu přes obličej - to mi pomáhá, když nevidim tu kobku před sebou :D
Prošla jsem přes letiště k jiné bráně odkud jsme měli letět do NY. Protože jsem měla hodně času, tak jsem si vyndala notebook a pokecala s našima... a pak to začlo! Čas k nalodění do letadla, lidi už byli srovnaný v řadě, paní už snímala první palubní lístky, když volal kapitán letu těm paním u skenování těch lístků, ať to zastaví, že je špatný počasí v NY a že do 15ti minut nám dá všem vědět, kdy odletíme. Tak jsme seděli... a čekali... nebudu to tady prodlužovat, o 3 hodiny později let ZRUŠILI!!! Takže šup na check-in ať mi dají další let.. další let byl 9.14pm.. pak jsem si šla opět sednout k terminálu, kdy mě napadlo, že si musim odbavit i kufr... tak honem rychle další. Pak volala Sandra, že můžu zkusit Deltu, jestli mě nepošlou rovnou odtamtud do Čech... tak honem rychle tam, ale ne... ta jsem si šla vyzvednout ty kufry a co nevidim, byl tam jenom jeden kufr - kufr s letním oblečením :/ Tak rychle do US airways, co je s mym kufrem a oni, že už je v NY... nevypadá to nijak hrozně, když to popisuju, ale to čekání v nehorázně dlouhých frontách, hádání se s těma týpkama tam, asi 7x jsem šla přes to security screening, takže všechno sundat, vyndat NTB.. jednou už sem z toho byla tak na nervy, že sem tam zapomněla vodu uvnitř, takže odchod do jiný místnosti a hroznej problém z toho, bože :D Byla sem úplně na prášky, moje mamča taky, řvala jsem jak kdybych zůstala jedinej přeživší na světě, ztracenej kufr mě dodělal a pak ještě nervy jestli teda ten let v 9.14pm nebude zrušenej... na letišti už jsme byla jedna velká rodina. Čekala jsem od 9.40 ráno do 9.14 večer = takže hodně dlouhá doba, kdy jsem byla ve stresu jak nikdy a vyzkoušela jsem si, že jediný co umim ve stresu je brečet :))
Pořád nemam druhý kufr, takže mam jedno a to samý oblečení na sobě a když budu mít štěstí, tak v tom kufru co mam najdu nějaký "teplejší letní" oblečení :D

Nakonec jsme se teda dočkali, nalodili se do letadla, který bylo plný úplně k prasknutí, div že tam lidi nestáli jak v autobuse :DD Let byl hezkej, počasí v Severní Karolíně bylo hezký, ale pak to přišlo... přistávání!!! Přistávání je jediná část letu kdy se nebojim, nevim proč ale nebojim, prostě si říkam, že už bude za chvíli PO... ovšem ne v tomto případě. Kvůli sněhové vánici a silném větru si to letadlo dělalo co chtělo. Chvíli jsem byli napravo a chvíli zas nalevo a tak divně se to propadávalo, turbulence neuvěřitelná, skákali jsme tam jak kobyly... pak najednou vidim letiště, přistávací dráhu, HASIČE PŘES CELOU RANVEJ!!!! a my letěli nad ranvejí a nemohli jsme to letadlo položit na zem a já si říkam - tohle je konec, ranvej není nekonečná, ty hasiči to ví, proto tam stojí a čekají kdy budou moct přiskočit a uhasit to letadlo až vybuchne... nakonec jsme teda hodně tvrdě přistáli, ale to je fuk... jenže pak to nemohl zabrzdit!! Kdo řídí v autě tak ví, kdy auto nemá pod kontrolou a já to úplně cítila jak se to snaží zabrzdit, ale to letadlo prostě tak divně klouzalo, navíc ty motory vždycky tak zvláštně burácí a ta síla, kdy brzdí vás jakoby přicucne k sedadlu a tady moje tělo bylo někdo na ranveji hodně daleko za letadlem jak se to snažil hrozně zabrzdit ale pořád nic... nakonec jsme to zastavili přímo na ranveji, což se většinou nedělá, většinou se sjíždí rovnou k bráně... po asi 10 minutách jsme se rozjeli k bráně. Já teda byla spocená, až na prdeli, že sem zrovna utekla hrobníkovi z lopaty, ale lidi okolo mě to moc netankovalo. Japonský klučík co seděl vedle mě byl nervózní a pak když jsme dopadli zadníma kolama na ranvej tak se předek toho letadla tak divně natočil nalevo, tak tam nějaká ženská maličko vyjekla, ale jinak lidi byli vcelku klidný nebo to aspoň nedávali najevo.

Sandra mi psala, že kvůli počasí pro mě nepřijedou, ale pošlou pro mě řidiče z ambasády, který vyzvedává různý guvernéry a tak... Takže na mě čekal týpek na letišti s cedulkou a poté jsem si svojí prdku vezla domů v limuzíně!!!!! Doma už na mě čekali Sandra a John. V rychlosti mi ukázali co kde je, já rychle do postele a na skype, protože mamča kvůli mě nespala a prožívala to se mnou :)

Barák jsem večer moc neviděla, ale v neděli už jsem si ho prohlídla. Zvenku je jednoduchý, až ošklivý bych řekla, ale vevnitř je to moc hezký!!! Je to rozlehlej přízemní domek, s jedním menším patrem, který obývá au-pair. Hrozně obrovský světlý krásný místnosti, převládá bílý nábytek a tmavá dřevěná podlaha, což se mi moc líbí.
Na zahradě má Alya skluzavku, nějakej dřevěnej domek a asi čtyři houpačky. Je tam taky bazén a vlastně to není oplocený, je to takovej lesík :) Jediný co je oplocený je bazén... asi když si Alya hraje tak aby tam nechtěně nespadla? Nevim... zatim jsem viděla u každý rodiny oplocenej bazén :D

Už jsem asi 40x musela přestat psát, protože se tady pořád něco děje a já nemam čas, ale to bych nebyla já, abych nezůstala třeba do dvou rána vzhůru, abych napsala článek na blog :D

John je moc milej chlapík, takovej ten typ, co ho vůbec nic nerozhodí, pohodář, usměvavej, nic není problém... Sandra je hrozně moc milá taky, pořád se směje, je moc sympatická... nemůžu si stěžovat. Už od první chvíle se cítim jako člen rodiny, opravdu, nepřehánim. Alya je hrozně fajn. Ráno jsem byla v kuchyni a slyšela sem Johna jak ji říká jestli mě chce jít pozdravit a najednou slyšim dupot koní a Janaaaa, Janaaaaa, skočila mi kolem krku a bylo. Hned mi šla ukázat playroom a její pokojíček a hned sem si sedla a udělala mi make-up (růžovej celej ksicht a nějaký zelený čáry do toho :D) a pak mi ještě česala vlasy, taky jsme byly venku na zahradě a šly jsme na procházku,... hrozně moc věcí a strašně rychle to uteklo. Moc hodná holčička. Ona sama sobě si taky udělala make-up, protože jsem jí přivezla, kromě jinýho, sadu na face-painting a ona, že chce bejt nějaká čarodějnice Gvenda nebo co a že ta má zelenej obličej a černý čelo. Má taky strašně velkou fantazii, takže chodí s příběhama, který sype z rukávu a nestačíte se divit... když jsem byla "u kadeřnice" tak se mi na chvíli omluvila, že musí mluvit se svým přítelem a říkala mu, že nemůže jít na tu party a že už mu to říkala asi pětkrát a do toho mě říkala, že je to Luke, její přítel, ale že jí nemá rád a proto ona nechce jít na party... :DD Ale to je jeden z mnoha příběhů... taky jsme malovaly a dělaly úkoly a tancovaly a kdesi cosi.

Večer jsme šli na večeři do Thajské restaurace, mňam! Dala jsem si vepřový maso na pepři a česneku, s rejží a to bylo vynikající.
Jako rozlučkovou večeři v TN jsem si dala hovězí a kuřecí steak... tatí mi vždycky říkal, že kuřecí je suchý a blablabla a já pořád, že kuřecí je nejlepší.. když jsem to měla na tom talíři a mohla opravdu srovnat, tak jsem se nestačila divit, jak se u jedění kuřecího masa dusim :DD No a proto jsem si řekla, že se vyvaruju kuřecího masa a dam si buď vepřový a nebo hovězí... taky jsme měli dva saláty, jeden s papajou a ten druhý masový. Ten papájovej salát byl hodně sladkej a to není muj styl míchat sladký s masem/zeleninou/atd., ale ten masovej salát byl lehce pikantní a bylo to opravdu vynikající.

Taky jsem potkala starou au-pair, jmenuje se Ivana a je z Makedonie. Moc milá holka! A hned se nabídla jak mi to tu ukáže, žádná pizda Chrisy. Povídaly jsme si dlouho... nechce jít pryč z téhle rodiny, ale bohužel neumí řídit a vařit, jak jsem již zmiňovala v jednom z předchozích článků. Teď tady ani není auto pro au-pair, protože ho nabourala :/ Sandra se mi za to hrozně omlouvala, ale já sem řekla, že je to v pohodě, a že si opravdu nemusí dělat hlavu s autem na tři dny co jsem tady. Taky se mi pořád ptají jestli jsem okey... nevim jak vypadam, ale jsem okey :D Možná je to tim, že nemam svojí make-up taštičku, která je v kufru, kterej je na Kenedyho letišti, a tak vypadam jako zombie, což může být lehce matoucí :D

Před spaním jsem taky ještě s malou tancovala, pak jsme si povídali s Ivčou a pak ještě dlouho se Sandrou.

Cítim se tu hrozně fajn :)

A tady moje Gvenda nebo jak bylo to jméno tý čarodějnice.


Ten postoj je fakt hustej a jak má našpulenou tu pusu tak vypadá jak rozmazlenej spratek nebo mě aspoň tak příde, ale vůbec není :DD Ale Gvenda prej není hodná čarodějnice a tak se nemůže smát, hihi.

Její skříň, ten styl se mi moc líbí!!!! Ten přebalovací pult je tam jen jako držák na nějaký její krémy a pak se tam dává oblečení, který si vezme do školy nebo když je nějaká akce, tak se tam prostě něco připraví... plenky opravdu nenosí :D



A tady obchod kde asi nakupujou nejvíc, protože tam těch tašek měla malá hodně



Teď jsou tady Sandry kamarádi ze Švýcarska, který museli spát na letišti v Connecticatu kvůli tý sněhový bouři, takže je plnej barák. Víc fotek jsem zatim nevyfotila, protože to počká až tu budu sama :)

Kvůli tomu jak jsem pořád přestávala a zase začínala psát tak už nevim co sem vlastně chtěla napsat. Tak zas jindy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Milča Milča | Web | 31. října 2011 v 15:18 | Reagovat

Tak hlavně, že jsi nakonec dorazila v pořádku. Držím palce aby se počasí umoudřilo a ty jsi v pořádku doletěla i do ČR :-)
Rodinka vypadá suprově, tak doufám, že konečně budeš mít rodinku, kde budeš fakt šťastná!!

2 Ája Ája | Web | 31. října 2011 v 15:31 | Reagovat

Tééda, koukám že zažíváš dost exciting days. Jak řekla Milča, hlavně že jsi dobře doletěla a rodinka je fajn :-)

3 chelseenka chelseenka | Web | 1. listopadu 2011 v 15:36 | Reagovat

mala je rozkosna :)

4 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:41 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

5 brown summer dresses brown summer dresses | E-mail | Web | 16. ledna 2013 v 14:04 | Reagovat

While I have to disagree on a little bit of the info, but I still really liked it. I look forward to reading more of your pages.
http://www.pathdress.net

6 plus wedding dresses plus wedding dresses | E-mail | Web | 17. ledna 2013 v 21:02 | Reagovat

whenever i run out of money the only option that comes to my mind is payday loan, it is very easy to get without much formalities
http://www.movedress.com/evening-dress-function-occasion.html

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama