Těžko říct

15. listopadu 2011 v 17:00 |  Můj život v New Yorku (13)
Těžko říct jak se tu máme, protože oni se tak, jak se tváří teď, tvářili i když jsou se mnou strašně nespokojený... kdybyste nás odněkud sledovali, tak byste viděli šťastnou a spokojenou rodinku bez problémů. No a je to tim, že jsem člen rodiny a tudíž držim hubu, nic neříkam, šoupu nohama a děkuji za všechno. Ano, za všechno. Musim, protože jinak jsem hrozně nevděčná.

Včera přišla Ann, moje nová koordinátorka. Hodná paní, myslim si, že to má v hlavě srovnaný a je na straně jak aupair tak rodiny, chápe obě strany a nenavyšuje žádný. Sama jsem si ale mohla všimnout, když Sandra si tady vylejvala tu svojí chytrost, jak se tváří stylem "je tohle možný???!!!" a pak se koukla na mě "tak tohle ty tu máš, jo??!!" :D

Víte, v naší rodině si neděkujeme za každou kravinu. Nedovolujeme si zda-li už teď můžeme jít do postele... nevim jestli tohle říká člen rodiny - Udělala jsem tohle a tohle, chcete s něčím ještě pomoci? A vadilo by vám kdybych teď šla spát? .. už mi tam opravdu jenom chybí "veličenstvo"
Možná když jste třeba zvyklí se takhle chovat ve vaší rodině, tak vám to nepřijde nic divnýho, ale já si přijdu jako služebná "pane, mohla bych pro vás ještě něco udělat" ... "tady jsem si dovolila udělat pro vaše veličenstvo míchaná vajíčka k snídani" ... "mohla bych pro vás otevřít okýnko, abych na vaše veličenstvo pustila čerstvý vzdoušek"

Já tu prostě nejsem pro to abych sloužila jim, ale jsem tu pro malou... ale jejich názor je zase ten, že je slušnost se jich ptát, jestli něco nepotřebujou.. ale nemusim to snad dělat 1050x denně... dělam snad pro ně dost. Uklízim po celé rodině, věšim prádlo, žehlim, vařim, nakupuju + aupair povinnosti... no je to málo??? Ale já jsem vděčná za to kolik mam práce za $195.75 týdně.. ohromný prachy!

Tohle je ale třeba jedinej problém, kterej máme. Pro mě je to ale velkej problém, protože se ponižuju.

Včera jsme se ale měli fajn - nevim jakej názor na to má Sandra - udělala jsem večeři - Shepard's pie, všem to moc chutnalo, všichni si několikrát přidali, takže muj první úspěch. Pak přišla koordinátorka, tak to taky bylo OK. Kelcie teda s náma seděla asi tak 2 hodiny, tahle byla hotová za 30 minut, ale nemůžu říct, že by bylá zlá nebo se nezajímala... Barák je uklizenej a nablejskanej, dítě čistý a spokojený, vždy na čas připravený, oblečení vyžehlený a složený ve skříni, super pořád v game roomu i v dětském pokoji. Nemají nač si stěžovat, ale ona si něco najde (proto tady nechci zůstávat, nechat se ponižovat a pak poslouchat, jak hrozně nespokojený jsou).
Dneska bude k večeři bramborový gulášek a chleba.

Já si to ale neberu nijak k srdci a jsem normálně v pohodě, šťastná sama se sebou, protože vim, že dělam víc než mam a dělam to dobře :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 chelseenka chelseenka | Web | 15. listopadu 2011 v 17:06 | Reagovat

tedka co je horsi - tohle a nebo neustale posilani a pripominani veci emailem ci osobne :-?

2 Jana Jana | Web | 15. listopadu 2011 v 17:10 | Reagovat

:D jako kdyby se moje Memphiska rodina prestehovala do NY tak bych s tim nemela vubec zadny problem :D a vydrzela bych i emaily a pripominani :D ale do Memphisu uz bych se nevratila ani nahodou! :D

3 Vendy Vendy | 15. listopadu 2011 v 17:37 | Reagovat

a co budeš dělat?

4 Jana Jana | Web | 15. listopadu 2011 v 17:39 | Reagovat

Zatim nic a uvidime... treba v lednu prijedu zpatky do Cech. Je to by bylo fajn :D

5 michalka-bubice michalka-bubice | 15. listopadu 2011 v 21:31 | Reagovat

Ja si jen rikam, jestli mas tohle komandovani za potrebi ... prijde mi, ze ted je proste zacatek, furt si rikas, ze se to treba zmeni a HM se zmeni a bude normalni .. ale tohle cekani na to, kdy ji zas rupne v bedne a vycte ti kazdou malickost je fakt na masli.
Jak jsem psala, ja to mela v UK a proste furt zijes v takovem neklidu, kdy to zas prijde.
Urcite nerikam, sbal kufry a jet ted hned domu, jen mi prijde, zkusit proste jeste jeden rematch by bylo mozna nejlepsi reseni, pac zit v tomhle cely dalsi rok neni uplne moudre reseni.

Samozrejme vidim i neco na tvoji teorii, nez radsi jit do rematch, tak radsi jet domu... umim si predstavit, jak to citis.. vim, ze si rikas, ze uz se ti nevyplati dalsi obstrukce s rematch, ale jestli preci jenom tu planujes zustat jeden dalsi cely rok, tak s tou rodinou to bude porod.
Poste nikdy se tam nebudes citit, jako clen rodiny, vzdycky tam bude takovy ten divny pocit mezi tebou a HM a budes si rikat..je dnes v pohode nebo ji zas hrabne.

No nic, budu netrpelive sledovat tve prispevky a cekat, jak se tva situace nadale vyvine.

Drzim peste.

PS: ted uz jsme k sobe blizko, takze by jsme mohly naplanovat nejakeho toho spicha v NYC, treba jeste s Kamcou/Helcou a Moncou tady odeme z PHilly (ta je jen ted strasne zamilovana, tak nevim, jestli bych ji tam dostala :D )

6 Mišul Mišul | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 21:38 | Reagovat

Jani, od včerejška od toho tvýho článku na tebe pořád myslím a říkám si, jak je mi tě líto, protože vím, jak jsi se tam těšila. Sama jsem si říkala z těch tvých článků, jak skvěle se tam budeš mít, jedno dítko a navíc Long Island a ono přitom. Je jasný, že se to ještě může zlepšit, ale na druhou stranu, když ne, tak proč se zbytečně trápit. Přeci jen si nemusíš protrpět něco dalšího. Jak jsem tady četla od Míši, tak má pravdu s rematch, podle mě by byla škoda odjet už  úplně domů. Já bych to rozhodně zkusila, podle mýho nemáš co ztratit. :)

Držím palečky a myslím na tebe. Nevzdávej nic! :))

P.S.: Já chci s vámi na sraz v NYC!! :D

7 Andrea Andrea | 15. listopadu 2011 v 23:20 | Reagovat

Ahoj Jančo, přeji Ti ať situaci v klidu vydržíš. Já bych zkusila jinou rodinu, ale opravdu ještě počkej jak se to vyvine. Michalka-bubice má pravdu ;). Četla jsem pár tvých starších článků a narazila jsem na jeden o fitness centru, který mimochodem vypadalo báječně :-D. Psala jsi o dětským koutku a o tom, že jsi tam nemohla malýho dát. Tak se chci zeptat jestli je to zakázaný jít třeba nakoupit/do fitka atd. a dát dítě do dětskýho koutku na hodinu dvě. Možná je to blbej dotaz, ale děkuju moc za odpověď. Andrea

8 Milča Milča | Web | 16. listopadu 2011 v 2:57 | Reagovat

Úplně souhlasím s Míšou-Bubicí, tohle nemáš zapotřebí.
A být tebou, tak bych klidně zkusila další rematch. Teď bys navíc v rematch neměla takový nervy, prostě kdyby se nějaká slušná rodinka neobjevila, tak si odfrčíš domů a bude. No stres... ;-)

9 Nikki Nikki | 16. listopadu 2011 v 3:18 | Reagovat

Jani, souhlasím s holkama.. bejt tebou, tak pokud se to nezlepší, tak bych zkusila rematch.. a když by to nevyšlo, tak bych odjela dom.. vždyť si vezmi, jakej o tebe byl zájem!! :-) Takže držím palce a budu doufat, že se budeš mít fajn a že stihneme dát ještě nějakej sraz :-) GOOD LUCK!

10 Ráďa Ráďa | 16. listopadu 2011 v 11:30 | Reagovat

To kapesný je dobrý nebo jsi to psala ironicky? Nevim kolik se dává v USA. ;)

A jinak.. píšeš že to je jedinej problém co spolu máte, přijde mi ale, že je to právě ten nejpodstatnější problém co aupair může se svou rodinou mít! To už bys nikdy nebyla happy, když to cítíš teď tak, jak to cítíš...
A jak jsi psala, už to nemáš zapotřebí... já bych po mojí super rodince z UK (druhá v pořadí) taky už do žádný nešla (krom summer aupair), protože jsem přesně věděla, že už by mi jiné chování nové rodiny a případně jiný rozvrh nedělaly dobře.. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama