Únor 2012

Můj život v Praze

15. února 2012 v 6:47
Vážení přátelé, zdravím vás z Prahy :-)

Protože se mi stýskalo tak vám všem posílám hugs and kisses. A teď už k novinkám...

Našla jsem si byteček v Praze, i práci. Tímto zdravím čtenáře=Pražáky zvlášť :-)
Prozatím pracuji v IT firmě, jako tester SW. Nevěděla jsem, že je u toho tolik práce, ale moc mě to baví.
Postupem času uvidím, jestli tuto práci budu chtít vyměnit za druhou a tou je práce na Ministerstvu. Nebudu se přesně zmiňovat, ale přijímací řízení je na dlouhý lokte. Já už jsem tam skoro tři měsíce (vlastně od příjezdu), pořád postupuju dál a dál, ale pořád to není hotový... naposledy jsem dělala IQ testy a psychotesty a paní psycholožka mi na konci řekla, že jsem velmi nadprůměrná :-)
Původně jsem chtěla počkat, až na to Ministerstvo, ale všichni z rodiny se shodli, že čekat nemam, mam vzít práci, kterou vždycky můžu opustit a nebo se mi tam nakonec zalíbí a dam vale Ministerstvu. Finančně je to určitě lepší v IT firmě, ale Ministerstvo je prostě stabilní, a pro mě přestižní, instituce.

Začala jsem chodit na kurzy angličtiny... mam v plánu si udělat - CPE a kurz na výuku angličtiny. Učení mě baví - nj, jsem divná :-) Ale já vyždímam z každé sekundy v USA všechno. Máme super učitele, Američana :) I moji spolužáci se povedli, je nás tam celkem pět, ale blíž mam asi ke klukům, protože ty holky jsou takový upištěný a zvláštní, neříkam že jsou zlý nebo divný, ale moje kamarádky to nebudou :D

Taktéž chci chodit na pilates a kickbox - I love it!!!!

Přihláška na UK je podána.

Ve firmě, kromě mé hlavní náplně práce (tester SW a zákaznická podpora), překládam ... odborná technická literatura ... nejdřív mi dali přeložit tři stránky, aby viděli ... A viděli! Šéf si mě zavolal na kobereček, tak jsem byla nervózní, ale pak mě hrozně moc pochválil, že to bylo výborný a že toho určitě využijou. Pýchou jsem se vznesla do nebes a do nosu mi prší :-)

Nakonec bych měla ještě takovou radu :) Pokud chcete zůstat v Americe déle, zůstaňte u stávající rodiny. Pokud u stávající rodiny nechcete zůstat z jakýchkoliv důvodů, je čas jet domů! Já jsem o tom takhle nepřemýšlela, ale něco pravdy na tom bude... vzpomeňte, když jsme byli v matching a zastavoval se nám dech u každé rodiny, která si nás přidala do "oblíbených" a teď tuhle rodinu nechceme, protože... a chceme prodloužit s jinou. Je to chyba! Vždycky totiž může být hůř.
Já jsem v Memphisu zůstávat nechtěla a to pro mě, podle mě, byl prostě důkaz toho, že USA už bylo dost a byl čas vrátit se domů...
Prostě jenom taková myšlenka, spoustu aupair nad tim může přemýšlet.

Taky jsem si nedávno přečetla svuj seznam toho, co jsem si v USA sepsala. Vystavovala jsem to tady na blogu... splnila jsem si to do posledního bodu! Takže jsem měla radost :-)

Taky jsem si vzpoměla na jednu větu z blogu Lů. Psala, že nezávidí holkám aupair, které návrat domů teprve čeká... měla pravdu! Ani já Vám nezávidím, ale o tom si budeme moci popovídat, až si to zažijete :)

S přestěhováním do Prahy, prací a dalšími mými koníčky a školou jsem hodně zaneprázdněná, ale věřte mi, na psaní blogu a na své věrné čtenáře myslím každý den :-) Každé pozvání na kafe, o víkendu (jindy nemam čas), přijímám :-D

Poslední fotka z NY, kdy jsme si s Baruškou zašly do obchůdku/kavárny a každá si dala čtyři zákusky s kafíčkem :-) I paní prodavačku to zarazilo, jelikož nám řekla "to jako sníte na posezení?!" Jsme rádi, že byla na straně našich špeků :-D



Něco z Vánoc ... za chvíli se nám to narodí :-)


Další fotky snad časem :-)

Na Ameriku myslím každý den, ale už to není hrozný stesk jako ze začátku. Jsem ráda, že už jsem doma. Teď už to opravdu můžu říct upřímně a neměnila bych. Daří se mi velice dobře. Všechno mi vychází.

Jsem šťastná...